Kam vedou paradoxy?

Některé logické paradoxy jsou lehko vyvratitelné, jsou pro radost jako violky a lehko je vytáhneme ze země. Některé mají hluboké kořeny, jež se dotýkají základů našeho vědění. Jako stříbrné nitky se táhnou, proplétají a znepokojují nás od antiky až do dneška. Jednak jsou to paradoxy týkající se tzv. sebevztažnosti, založené na paradoxu lháře. Řeknu-li: »Jsem lhář«, pak jsem nebo nejsem lhář? Další se týkají nekonečna: »Je stejně sudých čísel jako všech čísel?« Paradoxy znamenají konflikt s naším míněním, jsou jako plevel, který do zahrady nepatří, ale který se množí a kypří půdu, a otevírají vrátka pro nové porozumění. Je zapotřebí paradoxy řešit, aby dokonalá, pečlivě pěstovaná zahrada logiky a matematiky nezpustla.

Přednášející:
RNDr. Kateřina Trlifajová, Ph.D.