Nahodilost – ve fyzice i jinde

Je kvantový svět deterministický, nebo zde hraje roli prostá náhoda? Může kvantová teorie vysvětlit fungování lidského mozku? Lze vyřešit problém svobodné vůle pomocí kolapsu kvantového stavu? Podléhá lidské poznání a rozhodování kvantovým procesům? Může být kvantový efekt zvaný entanglement zodpovědný za kolektivní jednání?
Jakub Tesař představí možné přístupy, jak propojit kvantovou teorii a vědy o člověku/společnosti, zahrnující teorie kvantového mozku, kvantovou teorii her či kvantové modely poznávání a rozhodování. Na konkrétním příkladě potom předvede možnou aplikaci ve svém oboru, v mezinárodních vztazích.

Kvantová teorie se svými zákony, objevenými na počátku 20. století, zcela změnila naši představu o světě, která byla po více než 200 let založena na Newtonovské mechanice. Objevy I. Newtona a jeho pokračovatelů inspirovaly řadu myslitelů i v nefyzikálních oblastech. August Comte nazval vznikající vědu o společnosti – dnešní sociologii – původně »sociální fyzikou«, neboť doufal v nalezení podobných zákonů jako byla Newtonova gravitace i ve společnosti. Toto vidění světa se projevilo i v teoriích o fungování mezinárodního společenství, kde dodnes běžně pracujeme s pojmy jako je těžiště regionu, mocenská rovnováha apod. Teorie mezinárodních vztahů však často selhávají při interpretaci současného světa. Nebylo by možné některé jevy lépe vysvětlit za pomoci kvantové logiky? Pokud byly tradiční teorie mezinárodních vztahů postavené na Newtonově vidění světa, jak se změní, pokud se budeme inspirovat světem kvantovým? Je možné propojit tak vzdálené oblasti jako je fyzika mikrosvěta a mezinárodních vztahy? Co tím případně získáme?

Přednášející:
Mgr. Bc. Jakub Tesař

Nahrávka: Stáhnout