Gymnázium Jana Keplera

Také Katka a Sebastian nám poslali několik řádků o svém stipendijním pobytu na Oundle School a také píší blog!

Nazdar kepleráci!

Po delší době vás zdravíme z Oundlu, kde se děje spousta věcí. Hlavně teda prší. To znamená, že všichni během cesty do školy promoknou, poté v mokrých uniformách musí na oběd a pak znovu na hodiny a za holky můžu říct, že se ani pak nepřevlečou do suchého. Nedá se s tím nic dělat, deštníky nikdo nenosí, těch několik výjimek zcela vyloučí vítr, který jen rozprašuje déšť z deštníků. Sešity jsou mokré, desky jsou mokré a nikdo tu nenosí tašku, takže je mokré a krapaté už úplně všechno. A studené, protože se většinou netopí. Máme Anglii rádi.

Naprosto ji zbožňujeme.

Výčet požárních alarmů za poslední čtyři dny:

Pátek 18. listopadu, 2:43 ráno, Crosby House

Sobota 19. listopadu, 22:00 večer, Kirkeby House

Sobota 19. listopadu, 23:30 večer, Kirkeby House

Dále pak neumíme plavat, jsou tu samí divní lidé, nejde nám matika, hodnocení našich esejí zřídka přesahuje šedesát procent, Katku nemá rád učitel chemie, učitel matematiky nám odmítl vysvětlit, co znamená jeden divnej a povinnej povel na kalkulačce, musíme se učit, musíme se učit v angličtině, musíme psát eseje v angličtině, neumíme anglicky, v jedenáct večer se vypne wifina, ve dvanáct večer většina našich spolubydlících stále ještě nespí, s těmi všemi divnými lidmi musíme vycházet, zakázali nám sníst si na ulici banán a nedoplnili nám v kuchyňce tousty.

Pozn. Sebastian: Katka mě o bod porazila v Senior Maths Challenge. V noci mě to chodí strašit.

Pozn. Katka: Úplnou náhodou jsem Sebastiana porazila v SMC. Od té doby si na to pořád stěžuje. Chacha!

Jo a k obědu byla zase ta podivně šedivá kapusta.

Ale vážně, milujeme Anglii. Tohle je tak všechno, na co jsme schopni si stěžovat a vymýšleli jsme to poslední půlhodinu. Ať už chodíme na přednášky, učíme se, prozkoumáváme překrásné městečko nebo se snažíme pochopit místní zvyk nechat si promočit všechny poznámky, ničeho nelitujeme a jsme zatraceně rádi, že jsme sem mohli jet.

Kdyby vás zajímalo, jak moc je to s námi marný a jestli to s naší kritikou myslíme vážně, koukněte se na tenhle blog: http://xkals01.wixsite.com/oundle

Jsou tam i obrázky, takže se té spousty písmenek nemusíte bát.

Mějte se krásně,

Katka a Sebastian

Jo a ehrm doufáme, že nám naše češtinářky odpustí eseje, protože je doslova nemáme šanci napsat. Díky :-)!

[Show slideshow]