Gymnázium Jana Keplera

V pátek 7.6. jsme s naší bronzovou DofE expedicí po poledni nasedli v Praze na vlak a plnou parou vpřed vyrazili do Berouna.

Ačkoliv nám počátek putování zpestřila návštěva lokální nemocnice, kde jsme s (ne)pomocí ne(příjemného)doktora zachránili Klárčinu nohu, s dvouhodinovým zpožděním jsme konečně vyrazili na cestu. Abychom náš čas trochu dohnali, chodili jsme cestou necestou, rozhodně ale spíše do kopců nežli nekopců.

Zhruba v polovině prvního dne nás k smrti vyděsila a téměř roztrhala smečka divokých psů, jak se později ukázalo- paní profesorky Bustové. Hned vzápětí jsme totiž měli první “meeting point” s našimi dozorčími. Další zastávka byla v nedalekém městě, kde jsme si dovyžebrali vodu a do stmívání jsme dorazili do kempu, kde nás mile překvapil hořící oheň i kamarádská společnost s kytarou a dobrým pitím. Po teplých tortilách s fazolemi jsme ulehli do postavených stanů.

Druhý den jsme se hned ráno opět vydali na cestu; ta byla ovšem po předešlém dni trochu bolavější. Krásná místní příroda a hromadné popěvky nám ale okamžitě zlepšily náladu. Cíl se každým krokem blížil, až těch kroků bylo po dvou dnech kolem 30km. I s počátečními komplikacemi jsme tak všechno zvládli docela znamenitě a to v sestavě Ester, Erik, Ivan, Klárka, Téra, Sara. A to vše dodržujíc DofE pravidla zahrnujíc například zákaz používání veškeré elektroniky nebo jakéhokoliv nákupu. Vůbec jsme tak paním profesorkám nezáviděli smažený sýr k obědu nebo snad vychlazenou kofolu!

                                                                                                            S láskou Sára