Gymnázium Jana Keplera

Anežka a Matěj se vrátili ze stipendijního pobytu v Anglii a rekapitulují!

V pátek večer jsem se vrátila po měsíci do České republiky. Celý měsíc v St. John’s School uběhl velmi rychle a stále ještě nemohu uvěřit tomu, že už jsem zpátky. Úžasná byla nejenom škola, ale i učitelé a spolužáci, po kterých se mi už teď stýská. Měsíc studování Shakespeara, British Government and Politics, či historie byl jeden z nejlepších v mém životě. Dokonce i nošení školní uniformy jsem si ke konci i oblíbila. Budou mi chybět každodenní schůzky školy v kapli, školní pěvecký sbor, či sporty každé úterý a čtvrtek, víkendy strávené u kamarádů… Když bych mohla posunout čas, tak bych to hned udělala. Vrátila bych se ke krásně po anglicku posekaném trávníku, na kterém se hraje crocquet, k oblíbenému cricketu, ve kterém se soutěžilo každou sobotu, nebo i k večernímu povídání si se spolužáky na koleji. Vzpomínky na tak skvěle strávený čas, se mi vracejí vždy, když se podívám z okna na naše tak netypické počasí, které spíše připomíná to anglické, které ale tentokrát v Anglii chybělo. 

Anežka Pavlíčková, 3.B

Vážení čtenáři,

měsíc ve Velké Británii uplynul jako voda, a tak poslední zprávu o závěrečné části pobytu na St John’s píši již z české kotliny. Na konci mého předposledního anglického týdne se konaly tzv. „open events“, což znamenalo, že se v pátek odpoledne a sobotu dopoledne otevřela škola pro veřejnost a studenti, včetně mě, jí prováděli případné zájemce o studium. Těch přišlo opravdu požehnaně – přes 200 rodin – a jejich reakce a nadšení mi jen potvrdily výjimečnost této školy.

Anglie je fotbalová země, o čemž jsem se přesvědčil tři dny před odletem, kdy se konal dlouho vyhlížený zápas mezi Manchesterem United a domácím West Hamem, jenž patří mezi nejoblíbenější celky na škole a i já s ním sympatizuji. Duel také sloužil i jako rozlučka West Hamu s jejich stadionem Boleyn Ground, na kterém hráli dlouhých 112 let, a nyní se stěhují na

Olympijský stadion. Tento večer dali učitelé studentům z West House volno – odpustili nám jednu hodinu učení a téměř všichni včetně učitelů jsme ve společenské místnosti sledovali tento fantastický zápas, který nakonec skončil výhrou 3:2 pro West Ham, z čehož jsme byli naprosto nadšení. Druhý den ve škole jsme se dozvěděli, že o tom, že West House „nadšeně“ sledoval tento fotbalový zápas ví skoro všichni, protože jsme svým řevem a fanděním vzbudili i studenty, kteří spali na druhém konci školního areálu :).

Závěrečné dny jsem si sice naplno užíval, ale jak se blížil odlet, tak mě i spolužáky mrzelo, že nemohu zůstat trochu déle, což bylo způsobeno především zkouškovým obdobím, které jim právě začalo. Posledních 24 hodin bylo ve znamení loučení – rozlučková večeře se spolužáky z West House, následující den loučení se všemi učiteli i studenty a nechyběla ani trocha smutku a slz :)

Den před odletem nás ještě pozval ředitel školy Mr. Collier na odpolední čaj do svého domu, což byl pro mne velice příjemný zážitek. Evidentně si tuto návštěvu užil i ředitelův pes, který mi za zhruba půlhodinku stihl sežrat dort a vypít anglický čaj :). Pan ředitel mj. povídal o svých zážitcích z návštěv České republiky, kam se podíval poprvé před necelými dvaceti lety, kdy také premiérově navštívil GJK, o kterém hovořil s velikým obdivem a respektem. Věřím, že jsem skvělou reputaci našeho gymnázia za dobu pobytu na St John’s nepokazil, ba naopak se mi ji ještě podařilo vylepšit :). 

Na viděnou na GJK.

Matěj Drtina, R6.A