Gymnázium Jana Keplera

Filip

I přesto, že nám tady v Oundlu končí každý den o hodinu později, čas tu utíká bezesporu o dost rychleji než v Česku. Člověk si zrekapituluje své první dojmy a vzápětí se už musí rozloučit. Je to škoda, ale zas si můžete být jisti tím, že to, co děláte, vyloženě zbožňujete. A pokud vezmeme v potaz, že tyto stipendijní programy jsou hlavně o tom, aby si student zkusil něco nového a pochopil, zda ho to baví, tak můžu s jistotou prohlásit, že toho jsem už docílil. 

 Začněme od tzv. Exeatu – prodlouženého víkendu. Oundle School nezapomíná na to, že se její studenti musí vidět s rodinou, a proto jednou za čas prodlouží víkend a umožní vyjet i někam dál, než je samotné městečko. Nic zázračného to není – pouze dvě noci – ale divili byste se, co se za tento krátký odpočinek může všechno podniknout, zvláště v jiné zemi. Měl jsem totiž to štěstí si najít skvělé kamarády, kteří mě u sebe nechali ty dvě noci přespat. Díky tomu jsem měl možnost si dát nedělní oběd v autentickém britském pubu. Píšu právě “pubu”, neboť to nemá absolutně nic společného s naší zlatou hospodou. Dále jsem prozkoumal nedaleko vzdálené město Leicester a nezapomněl se stavit ve slovutném Poundlandu – nedoporučuju. A nakonec jsem využil toho, že můj kamarád bydlí na venkově, a kochal se malebnými scenériemi zimní Anglie. Budoucím stipendistům doporučuju se hlavně seznamovat! Jak už jsme psali, studenti jsou tu velice vstřícní a rádi vás provedou. Já za sebe musím poděkovat Henrymu za skvělé zážitky.

Dobrodružství však nekončí, neboť po navrácení do Oundle School jsem byl vyzván k přečtení žalmů při bohoslužbě před celou školou, angažován do soutěže pěveckých ansámblů, o kterých si můžete přečíst u Anežky, zkusil si doučovat děti matematiku a také začal navštěvovat hodiny herectví a sólového zpěvu. V ten moment jsem byl rád za to, že jsem si nevybral výrazně obtížné předměty a měl jsem dostatek času i na aktivity, které nejsou přímo spojené se vzděláváním. Možná čtení žalmů pro někoho zní jako ta poslední věc, co by ve svém životě zkusil, ale mě to bavilo a svému Housemastrovi jsem za tuto nevšední zkušenost poděkoval a upřímně sdělil, že nejsem pro nti zkusit klidně další mimořádné aktivity v tomto duchu. 

Čeká nás s Anežkou poslední týden. Jsme velice vděční naší škole za možnost poznat tento unikátní vzdělávací systém, neboť oba se shodneme na tom, že myšlenka studia na britské univerzitě pro nás už nevypadá zas tak nereálně. Poslední týden zkusíme ještě naplnit dalšími skvělými zážitky a zároveň doufáme, že i vy se snažíte užívat jarní prázdniny naplno.

Anežka

Stejně jako Filip jsem i já strávila Exeat (který odmítám nazývat víkendem “prodlouženým”, vždyť je to jen náš běžný pátek-sobota-neděle!) s kamarádkami, a to poblíž města Bedford. A po pár dnech strávených procházkami po lese, sledováním filmů a výletem do Cambridge zase zpátky k latinským textům…

Následující týdny se skoro každý večer – minimálně u nás v New House – nesl ve znamení nácviku pěvecké soutěže, kterou už zmínil Filip. Její finále proběhlo tuto neděli (a tak můžu hrdě oznámit, že jsme obdržely skvělé třetí místo!). Kategorie jsou celkem dvě: tzv. Part Song se účastní jen ti, kdo jsou vybráni a mají hudební vlohy. Společně potom nacvičují a capella aranžmá libovolné písně, a každý House poté vystoupí ve školní kapli. Atmosféra takového představení je opravdu neuvěřitelná, stejně jako škála vybraných písní, od I’m Still Standing  a Mamma Mia po Royals od Lorde.

O poznání uvolněnější byla druhá kategorie, které už se účastní všichni. Oficiálně se nazývá House Song, ovšem nikdo jí neřekne jinak než House Shout… Představte si pohybovky, ale s větším zaměřením na hudbu – ta je živá, zajišťujete ji sami a ještě musíte celou píseň odzpívat. Ovšem taneční složka nechybí a kostýmy také ne – ač vystupující musí být ve školních uniformách, “sbormistři” z jednotlivých Houses mohou mít co chtějí. Za jeden večer se tak v Great Hall vystřídali kluci v šatech, kostým Shreka, delfíní overaly nebo cosplaye Freddieho Mercuryho. Pro jednou se ani tady fantazii meze nekladly… 

Ze studijního hlediska všechno běží v nádherně zajetých kolejích a koloběh esejí, přepadových překladů a analýz textů se stal příjemnou rutinou. Jak píše Filip, mimoškolních aktivit a příležitostí je opravdu spousta – od studentských koncertů přes Societies, tedy zájmové kluby různých předmětů, po skotské tance. Máloco udělá po dlouhém školním dni větší radost, než kvíz o řecké mytologii v Classics Society :) Hlavně je to ale příležitost potkat lidi s podobnými zájmy a ambicemi a navázat spoustu kontaktů a přátelství, která doufejme dosáhnou až za Malou louži.