Maturita z HST 2020/21

Maturita z Hst spočívá v ústní obhajobě původní písemné maturitní práce, na které maturující pracuje v průběhu školního roku 2020/21. Práce by se měly zabývat problematikou spadající do okruhu některé ze společenskovědních disciplín; přípustné jsou však i interdisciplinární práce, které využívají společenskovědní perspektivu k reflexi jiných okruhů lidské činnosti (literatury, umění, přírodních věd…).

Pozn.: podrobné informace o náležitostech maturitní práce z Hst budou pro zájemce představeny na schůzce navazující na předání obecných informací o maturitě v roce 2021, tj. v úterý 29. 9. po třetí vyučovací hodině v Aule.

Téma   maturitní   práce

Téma maturitní práce si student(ka) vybírá na základě okruhů, které vypisují jednotliví vyučující (vedoucím maturitní práce může být kdokoli z vyučujících na GJK). Seznam všech tematických okruhů bude uveřejněn na www.gjk.cz nejpozději 30. září 2020. Studenti si mohou vybrat jakékoli z nabízených témat. Do pátku 9. října musí studenti s konkrétním vyučujícím, který bude souhlasit s tím, že studentovi (studentce) povede práci, zkonzultovat:

1) vybraný tematický okruh – zúžení (specifikace) konkrétního tematického okruhu

2) odbornou literaturu k tématu

3) Nejpozději v pátek 16. října jsou zájemci o maturitu z Hst povinni svým vybraným vedoucím maturitních prací odevzdat stručnou anotaci práce, tj. zhruba půlstránkové „shrnutí“ budoucí práce (v níž budou popsány úvodní předpoklady či myšlenky práce a nastíněno, jak s nimi bude autor(ka) pracovat, k čemu očekává, že dospěje, atp.). Na základě odevzdané anotace je vedoucí práce zapíše do příslušného kurzu na školním Classroomu, kam budou studenti/studenty v příslušných termínech odevzdávat dílčí výsledky své práce (viz sekce Termín odevzdání)

Termíny dalších konzultací stanovuje vedoucí práce individuálně podle charakteru a podoby vznikající práce.

Rozsah

Maturitní práce má minimální rozsah 20 normostran (normostrana = 1800 znaků vlastního textu na stránce), přílohy, citace, seznam literatury a poznámky pod čarou se nezapočítávají do celkového rozsahu. Maximální rozsah stran (bez příloh) je 30 normostran.

Termín   odevzdání

Do 20. listopadu 2020: strukturovaná osnova práce + seznam prostudované literatury: v elektronické podobě (formát PDF) na školní Classroom; případně (podle dohody) i v tištěné podobě vedoucí/mu práce.

Do 18. prosince 2020: 1. část práce (v minimálním rozsahu 6 normostran): v elektronické podobě (formát PDF) na školní Classroom; případně (podle dohody) i v tištěné podobě vedoucí/mu práce,

ODEVZDÁNÍ FINÁLNÍ PODOBY: 26. března 2021 do 12 hodin do kanceláře školy ve dvou vytištěných exemplářích. Elektronickou kopii práce ve formátu PDF je třeba ve stejném termínu nahrát na školní Classroom.

Pokud student(ka) neodevzdává práci ve stanoveném termínu, nebude připuštěn/a k maturitě. (Studentovi/Studentce tak propadá jeden ze tří termínů, které má na složení profilové maturitní zkoušky z Hst/ČJ).

Termín odevzdání pro opravný termín maturity je 31. červenec 2021. (V tomto termínu je třeba do 12 hodin odevzdat do kanceláře školy dva vytištěné exempláře práce a na školní Classroom nahrát elektronickou kopii práce ve formátu PDF.)

Obsahová a formální kritéria kladená na maturitní práci

1) Student(ka) ve své práci prokáže, že je schopen(a) vymezení, zúžení, definování zvoleného tématu (orientace v kontextu, definice pojmů).

2) Student(ka) ve své práci prokáže, že je schopen(a) strukturovaného myšlení (stanovení hypotéz,vyvozování závěru, argumentace).

3) Student(ka) ve své práci prokáže, že je schopen(a) samotného myšlení (kritická analýza pramenů či odborné literatury, aplikace odborné literatury, interpretace konkrétního tématu či jevu, problematizace zvoleného tématu, odlišení různých perspektiv, apod.).

4) Student(ka) ve své práci prokáže, že je schopen(a) elementární práce s odbornou literaturou – nikoli formou výpisků či referátu, ale interpretace a aplikace & příslušným způsobem odkazování a citování (viz Pokyny pro psaní a doporučenou formální úlohu práce).

5) Práce by měla mít podobu eseje (další případné žánrové možnosti konzultuje student/ka s vedoucím práce) a stylistickou a pravopisnou podobu odpovídající maturitní úrovni.

6) Součástí práce mohou být různé přílohy – fotografie, ilustrace, dotazníky, dokumenty.

7) Je-li součástí práce příloha, měla by být jasně vysvětlena její funkce v rámci práce (např. dotazník, tabulky, grafy, apod. by měly být interpretovány v souvislosti s výkladovými kapitolami, ne pouze přiloženy).

Ústní část – obhajoba maturitní práce

Obhajoba maturitní práce se koná před maturitní komisí v termínu profilové části maturitní zkoušky a trvá 15 minut. Student/ka má před ní k dispozici 15 minut na přípravu. Obhajoba ověřuje schopnost studenta reagovat na podněty obsažené v posudcích (viz sekce Hodnocení), dohledat si relevantní informace, kriticky zhodnotit a obhájit svůj postup při psaní práce, adekvátně reagovat na doplňující otázky členů komise.

Průběh obhajoby:

1) Student(ka) představí podobu a přínos své maturitní práce, věcně reaguje na oba posudky písemné maturitní práce.

2) Během obhajoby student(ka) prokáže schopnost věcné argumentace, schopnost poučené diskuse, schopnost souvislého projevu.

3) Během obhajoby student(ka) prokáže schopnost reflexe zvoleného tématu a znalost kontextu.

K obhajobě si student/studentka připraví v tištěné podobě teze své maturitní práce (ve třech kopiích, které během zkoušky poskytne zkušební komisi); během obhajoby smí student/studentka kromě své práce využívat další materiály jen v případě, že to vyžaduje povaha otázek obsažených v posudcích (např. doplnění příloh práce apod.).

Hodnocení

1) Písemnou práci hodnotí zkoušející (vedoucí práce) a přísedící (oponent) a každý navrhuje známku. Písemný posudek dostane student(ka) nejpozději 24. dubna 2020.

2) Hodnocení vychází z obsahových a formálních požadavků kladených na maturitní práci.

3) Součástí hodnocení jsou i průběžné konzultace práce.

4) Vedoucí práce a oponent v posudku zdůvodní a navrhnou známku za písemnou část. V případě, že se vedoucí práce a oponent na navrhované známce za písemnou část neshodnou, navrhuje každý z nich vlastní známku, kterou ve svém posudku zdůvodní. Za výslednou navrhovanou známku za písemnou část se pak považuje aritmetický průměr ze známky navrhované vedoucím práce a známky navrhované oponentem.

5) V případě, že hodnotitelé (vedoucí + oponent) shledají, že předložená práce nesplňuje požadavky kladené na maturitní práci, ohodnotí ji jako nedostatečnou. Práce s nedostatečným rozsahem a práce prokazatelně nepůvodní (tj. plagiáty) jsou automaticky klasifikovány známkou nedostatečně.

6) Výslednou známku maturitní zkoušky určuje maturitní komise s přihlédnutím k navrženým známkám za písemnou část obsažených v posudcích vedoucí/ho práce a oponenta a s přihlédnutím k průběhu obhajoby.

Pokyny pro psaní a doporučenou formální úpravu maturitní práce

(1) Text maturitní práce (MP) je napsán

1.1. ve fontech Times New Roman, Arial nebo Georgia;

1.2. ve velikosti písma 12 a s řádkováním 1,5;

1.3. normálním řezem a s případnými zdůrazněními jen v kursivě, výjimečně (pro strukturně jinou rovinu zdůraznění) boldem;

1.4. kursivou pište názvy děl;

1.5. na stránce by měl být zarovnán do bloku (předtím by měl autor/ka zkontrolovat, zda někde v textu mezi slovy nezůstaly dvě nebo více mezer).

(2) Nejčastější formální chyby

2.1. v případě číslice nula nepište O (velké o), ale 0 (číslice nula), v případě číslice jedna nepište l (malé L), ale 1 (číslice jedna);

2.2. před interpunkčními znaménky (např. tečka) nepište mezeru, za nimi (např. čárka, tečka) naopak mezeru pište;

2.3. používejte kulaté závorky ( ), nikoli lomítka //, v případě výpustky v citaci používejte hranaté závorky s třemi tečkami uvnitř […];

2.4. při psaní apostrofu se nepoužívá ´ (čárka), ale ’ (apostrof); 2.5. tečka se dělá vždy až na konci věty, a to i v takovýchto případech:

Pisatel v posledním dopisu dodal: „Samozřejmě děkuju velice za péči, kterou této věci věnujete!“ (všechny tyto úryvky editor z příslušných dopisů ve své edici vypustil).

(3) Citování

3.1. Citáty z pramenů a odborné literatury vyznačte ve svém textu „uvozovkami“, pokud vámi citovaný autor někoho cituje, vyznačte jeho citát (tedy citát v citátu), jednoduchými ,uvozovkami‘: „Ta touha, kterou mám skoro vždycky, kdykoli cítím, že mám ,zdravý‘ žaludek, hromadit v sobě představy o strašně krkolomných kouscích s jídlem.“

3.2. Citujete-li delší pasáž (víc než pět řádek), je možné citát odsadit od vašeho textu vynechanou řádkou a po jeho ukončení znovu jednu řádku vynechat a pokračovat ve vlastní autorské řeči. V takovém případě nevyznačujte citát uvozovkami, ale napište ho kursivou:

Ta touha, kterou mám skoro vždycky, kdykoli cítím, že mám zdravý žaludek, hromadit v sobě představy o strašně krkolomných kouscích s jídlem. Obzvlášť tu touhu ukájím před uzenářskými krámy. Vidím-li klobásu s cedulkou oznamující, že je to stará tvrdá klobása, hltavě se do ní ve své představě zakousnu a rychle, pravidelně a bezohledně polykám jako stroj.

3.3. Při citacích lze postupovat dvěma způsoby:

3.3.1. Pokud z jednotlivých pramenů citujete ve své práci ojediněle (tj. jednou dvakrát), opatřete citát nebo zmínku o něčem ve svém textu poznámkou pod čarou, v níž uvedete bibliografický údaj citovaného nebo zmiňovaného díla. Tento odkaz udělejte hned za interpunkčními znaménky nebo posledním písmenem (pokud věta pokračuje bez interpunkce). Např.:

…práce.¹⁸

…práce¹⁸ a období…

…práce.“¹⁸

…žánr „maturitní práce“,¹⁸ který je…

…v práci.)¹⁸

…v práci).¹⁸

…v práci:¹⁸ je to rozdíl…

…ve výboru Analýzy,¹⁸ kde…

V poznámce pod čarou uvedete plný odkaz na dílo v podobě:

18. Autor (Příjmení, iniciála křestního jména): titul knihy, místo vydání, nakladatel, rok, stránka/y (zkratka s.).

Mezi jednotlivými položkami dělejte čárku.

Tuto podobu variujte podle potřeby, jde-li o

(a) dílo, jež autorovi uspořádal editor:

18. Autor (Příjmení, iniciála křestního jména): titul knihy, editor (ed. Iniciála křestního jména, Příjmení), místo vydání, nakladatel, rok, stránka/y (zkratka s.).

(b) přeložené dílo:

18. Autor (Příjmení, iniciála křestního jména): český titul knihy, přel. Iniciála křestního jména, Příjmení, místo vydání, nakladatel, rok, stránka/y.

(c) text v rámci kolektivní publikace nebo sborníku

18. Autor (Příjmení, iniciála křestního jména): titul článku, in editor (tj. Příjmení, iniciála křestního jména) (ed.), titul knihy, místo vydání, nakladatel, rok, stránka/y. – Pokud je editorů(pořadatelů, vydavatelů) více, uveďte maximálně tři z nich (dle abecedy, resp. tiráže příslušné publikace, je-li jich více, doplňte údajem „a kol.“) a zkratku (ed.) nahraďte zkratkou (eds.).

(d) text v časopisu

18. Autor (Příjmení, iniciála křestního jména): titul článku, in název časopisu ročník, rok, číslo, stránka/y. – Neuvádí-li periodikum ročník, napište za název časopisu čárku a po ním rok, číslo, stránka/y.

(e) pokud jste už z nějakého textu ve své práci citovali, uveďte zkrácený bibliografický údaj s odkazem na číslo poznámky, v níž bibliografický údaj už je:

18. Autor, titul (nebo titul, jde-li o text ve sborníku či časopisu), c. d. (pozn. č. 3), stránka/y.

anebo, pokud poznámka následuje bezprostředně, uveďte jen:

18. Tamtéž, stránka/y.

3.3.2. Pokud v práci citujete opakovaně z jednoho pramene, neuvádějte bibliografický údaj v poznámce pod čarou, ale ve svém textu dejte citaci do závorky v tomto pořadí: jméno autora, datum (případně datum doplněné číselným nebo písmenným indexem, má-li citovaný autor v seznamu literatury více prací v jednom roce), dvojtečka, číslo strany, konec závorky.Např.:

„…a další roviny“ (Grossman 1964b: 187).

Citujete-li podle novějšího vydání, uveďte v dataci za lomítkem datum tohoto vydání. Např.:

„…a další roviny“ (Grossman 1964b/91: 366). – Dále viz bod 4.4.

(4) Soupis literatury

4.1. Rozlišujte mezi Prameny a Odbornou literaturou. „Pramen“ je primární text/y, který/é analyzujete, „odborná literatura“ je literatura, kterou používáte při zpracování svého tématu. Píšete-li práci o básníku Shakespearovi, je Shakespearovo dílo „pramenem“ a práce Martina Hilského, Herolda Blooma a dalších o Shakespearovi, které při psaní MP používáte, „odbornou literaturou“. Píšete-li práci o literárním vědci Martinu Hilském a jeho pojetí interpretace, je „pramenem“ dílo Martina Hilského a „odbornou literaturu“ představují studie o Hilském.

4.2. Prameny i odbornou literaturu řaďte abecedně podle příjmení autorů.

4.3. Citujete-li podle vzoru uvedeného v bodě 3.3.1., uveďte v soupisu literatury

bibliografický záznam takto:

Hilský, Martin: Doslov, in William Shakespeare: Hamlet (Brno: Atlantis, 1999), s. 155–159.

Grossman, Jan: Horečná bdělost Jiřího Koláře, in Jiří Kolář: Náhodný svědek (Praha: Mladá fronta, 1964), s. 185–198.

May, Karel: Vinnetou, 2., rozšířené vydání (Praha: Dauphin, 1998), 616 stran.

Případně

May, Karel (1998): Vinnetou, 2., rozšířené vydání (Praha: Dauphin), 616 stran.

Nebo

BÍLEK, Petr A. (2009):Večerníček jako stěžejní kámen české kulturní encyklopedie; In: Host (Příloha Host do školy). 2009. roč. 25, č. 1, s. 34–39.

BÍLEK, Petr A. (2009b): Dětský čtenář; In: Host (Příloha Host do školy). 2009, roč. 25, č. 1, s. 41–44.

http://www.ceskatelevize.cz/program/vecernicek/historie.html (přístup srpen 2010)

HORANSKÝ, Miloš: Večerníčky, naše rodinné stříbro. Dostupný na WWW: <http://mfdnes.newtonit.cz/default.asp?cache=55019> (archivní článek dostupný pouze pro registrované uživatele; přístup 30. 6. 2010)

4.4. Do soupisu literatury nezařazujte elementární příručky, jako jsou slovníky, encyklopedie apod. Pokud z nich přímo citujete nebo jsou dokonce tématem vaší MP, pak je do soupisu zařaďte jako standardní prameny nebo odbornou literaturu.

Způsob citací zpracován dle http://cl.ff.cuni.cz/cs/index.php?data=110

---

Tematické okruhy maturitních prací z Hst 2020/2021

Michaela Bečková

• Existencialismus: mezi filosofií a literaturou
• Město jako iniciační topos
• Role mýtů v dětském vyprávění

Blanka Činátlová

• Kulturní vzorce vyprávění; posvátné texty světových náboženství (talmud, evangelium, korán) a jejich variace v moderní kultuře
• Metafyzika mlsnosti: dějiny stravování, jídlo a pití jako kulturní fenomén (kulturní vzory, tělo a taktilní metafory,…)
• Strach z barbarů: cizí a jiné (my x oni) – cizinectví, nomádství jako kulturní fenomén, téma hranice
• Mýtus a rituál v moderní (současné) kultuře, mytologie a ideologie
• Nemoc jako kulturní metafora (Sontagová, Foucault)
• Fenomén „ostalgie“ – Karel Gott, tv seriály, retro design, apod – důvod a původ normalizační nostalgie v české společnosti
• Kutilství a chalupaření (Normalizační manýra? Součást národní identity? Fenomén volného času?)
• Urbánní antropologie – město jako veřejný prostor, městská ikonografie, město jako text
• Posvátno v umění (ticho a mlčení)
• Ideologické umění, kýč, populární a masová kultura
• Proměna a variace tradičních archetypů a symbolů v umění (Jung, Levi-Strauss, Bachelard)
• Vizuální antropologie: síla a moc obrazů (inscenovanost dokumentu), vztah textu a obrazu (čtení obrazů, fotografické eseje, apod.)
• “kmeny” a subkultury
• Záhyb, drapérie jako metafory moderního umění
• Tělo a tělesnost: antropologický pohled
• Archetypy  a symboly: mezi poezií a psychoterapií
• Mýtus a finanční systém
• Antropologie jídla (hostiny, kulturní vzorce)

Filip  Horák

• Archetypy a alegorie

Jan Kolář

• Mysl – mozek – stroj (filosofické aspekty umělé inteligence a umělého života)
• Etika a moderní technologie (bioetika, aplikovaná etika, etické důsledky vědy)
• Obraz žen v kinematografii
• Feminismus a kritika diskursu
• Hranice jazyka coby hranice světa (filozofie jazyka, vztah jazyka a myšlení/vidění/poznání)
• Schopenhauer a problematika vůle
• Film, obraz a fotografie v sociologické a filosofické perspektivě
• Čas a paměť jako filosofický fenomén
• Norma a (ne)normálnost – spravedlnost a disciplinace
• Trest a jeho smysl (právo z hlediska filosofie a antropologie)
• Proměny reprezentace lidského těla v umění
• Demokracie, liberalismus a jejich limity
• Přirozený svět jako filosofický problém – věda a objektivita
• Identita jako filosofický a sociologický problém
• Poznání – jeho původ, povaha a hranice z filosofické perspektivy
• Svoboda jako filosofický problém
• Média a moderní společnost
• Autonomie a morální náhoda

Tereza Krupová

• Problematika start-upů
• Daňová spravedlnost
• Vybrané lidskoprávní téma a jeho reflexe v judikatuře
• Střet zájmů – v právu a v realitě
• Etika a problematika finančních trhů

Adéla Marešová

• Trest odnětí svobody versus alternativní tresty

Eva Marková

• Náboženství jako součást gymnaziální výuky 
• Literatura jako sociologické sdělení
• Literatura jako způsob poznávání světa kolem nás
• Migrace a její proměny
• Popkulturní vzorce v současném umění
• Překlad v rámci různých sémantických kódů
• Vztah textu a obrazu 
• Nacismus a jeho estetické kategorie
• Sociální sítě jako zpráva o stavu společnosti

Štěpán Molt

• Suverenita a separatismus

Jan Pulec

• Výdaje na zbrojení a armádu ve 21. století
• Role autokratických režimů ve světové geopolitice 21. století
• Cirkulární ekonomika v Česku
• Sportovní průmysl (Česka) jako součást globálních produkčních sítí

Miroslav Pešek

• Vliv nových médií na občanský aktivismus a revoluce
• Ruské dopingové skandály aneb sport jako součást ruské propagandy
• Komparace prezidentských voleb v USA 2016 a 2020
• Problematika legitimity vojenské  intervence USA na Blízkém východě
• Big data – hrozby a výzvy
• Zbrojení jako politický nástroj

Barbora Semerádová

• Motivace a soustředění dospívajících
• ADHD  a jeho projevy doma a ve škole
• Osobnost lékaře pracujícího v oblastech válečných konfliktů
• Terapie tmou
• Vliv vztahu matky a dítěte v raném věku
• Vliv pornografie na společnost
• Sociální izolace 
• Psychologické aspekty různých tréninkových metod
• Prevence sebevražd

Petr Soulek

• Bastiat a klasický liberalismus

Martina Strnadová

• Význam mimoškolní výuky pro rozvoj osobnosti člověka a vliv na kvalitu jeho života
• Dobrovolnictví v oblasti výchovy a vzdělávání
• Mediální gramotnost středoškoláků
• Vliv sociální sítí na prožívání volného času v době dospívání
• Vliv sociálních sítí na vnímání fyzického vzhledu dospívajících
• Prokrastinace a organizace času u studentů středních škol
• Environmentální gramotnost a její proměny
• Politické zastoupení žen, analýza vybraných volebních kandidátek
• Postavení a problematika LGBT komunity
• Způsoby práce se sny, analýza snů

Petr Zemánek

• Palubní letectvo a letecká válka z antropologické perspektivy

Klasifikační kritéria profilové zkoušky z humanitních studií

ke stažení ve formátu PDF:

• Klasifikační kritéria profilové zkoušky z humanitních studií

---

Dokument ke stažení ve formátu PDF:

• Maturita z HST 2020/21
• Tematické okruhy maturitních prací z Hst 2020/2021
• Klasifikační kritéria profilové zkoušky z humanitních studií