Hudební výchova – maturita 2020/2021

Pokyny k maturitní zkoušce z Hudební výchovy 2020/2021

Organizace zkoušky

Maturitní zkouška z hudební výchovy se skládá z praktické zkoušky
(maturitního koncertu) a ústní zkoušky (maturitní otázky + zvukové ukázky).

Praktická zkouška je realizována formou živé veřejné hudební produkce (umělecké výkony prezentuje žák před živým publikem, nebo jsou živě přenášeny prostřednictvím streamu), její součástí je také zajištění organizační a obsahové stránky akce.

Student zabezpečí vhodný prostor, účast zástupců hodnotící komise
i pedagoga pověřeného zpracováním odborného hodnocení produkce. Zajistí odpovídající propagaci koncertu, nese přitom odpovědnost za důstojný průběh koncertu a usiluje o odpovídající společenskou úroveň akce.

K vlastní produkci zodpovědně vybírá (po konzultaci se svým pedagogem) skladby přiměřené vlastním schopnostem ve zvolené/zvolených oblasti/oblastech hudební produkce i významu připravovaného koncertu v minimální časovém rozsahu 20 minut pro samostatný koncert a 12 minut pro společný koncert více studentů.

Hodnocení maturitní zkoušky

Při hodnocení se klade důraz na dosaženou uměleckou, ale i celkovou společenskou úroveň koncertu, odpovídající volbu repertoáru a jeho realizaci. Ústní zkouška ověřuje nabyté znalosti v oblasti hudební teorie a dějin hudby.

Závazné termíny MZ z Hv

Výběr repertoáru pro maturitní koncert do 12. ledna. Konkrétní termín koncertu bude stanoven po dohodě s příslušnými vyučujícími a bude veřejně oznámen nejpozději jeden měsíc před konáním akce. Nejpozději 14 dní před termínem konání koncertu absolvuje žák povinně veřejnou generální zkoušku na níž přednese program schválený pro maturitní koncert.

V měsících únor – duben žák povinně absolvuje nejméně čtyř i konzultace k ústní maturitní zkoušce (konzultace vede zkoušející učitel).

Společné maturitní otázky z hudební výchovy 2020/2021

Gymnázium Jana Keplera
vyučující: Veronika Sirovátková, Martin Bouma, Roman Michálek

Všechny otázky se skládají ze dvou částí:

a) historická část, věnovaná určitému období či tematickému celku;

b) hudebně–teoretická část, věnovaná související oblasti z obecné hudební teorie a nauky.

  1. Periodizace dějin hudby
    a)
    – Výchozí hlediska periodizace dějin hudby, periodizace dějin hudby.
    – Vznik a počátky hudby. Funkce hudby.
    b)
     – Tóny a tónová soustava: zvuk, tón a jejich vlastnosti.
  2. Duchovní hudba ve středověku
    a)
    – Vznik a vývoj chorálu, gregoriánský chorál.
    – Funkce hudby v křesťanském společenství, útvary liturgické hudby.
     – Nejstarší české hudební památky.
    b)
     – Hudební písmo: vývoj hudební notace. Typy notace.
  3. Světská hudba ve středověku
    a)
    – Vznik a vývoj středověké světské hudby, potulní artisté, studentské písně.
    – Dvorská lyrika. Francouzská a německá tradice.
    b)
     – Intervaly: definice a systém. Rozdělení intervalů.
  4. Vznik a rozvoj vícehlasu
    a)
    – Vznik a rozvoj vícehlasu v období středověku.
    – Epocha Notre-Dame. Ars antiqua. Ars nova.
    b)
     – Takt a rytmus: jednoduché a složené takty. Rytmus Metrum. Synkopa.
  5. Hudba renesance
    a)
    – Evropská a česká hudba 15. a 16. století.
    – Polyfonní skladební styl. Autoři franko-vlámské tradice.
     – Hudební druhy renesance.
    b)
     – Stupnice, tónové řady, solmizace.
  6. Od renesance k baroku
    a)
    – Hudba vrcholné renesance a východiska hudby raného baroka. Stylová proměna.
    – Florentská camerata. Claudio Monteverdi. Madrigal. Opera.
    b)
     – Druhy akordů: kvintakord a jeho obraty.
  7. Hudební baroko
    a)
    – Charakteristika baroka jako uměleckého slohu. Periodizace a charakteristika
    hudebního baroka. Hlavní barokní hudební druhy.
    – Významní představitelé hudebního baroka. A. Vivaldi, G. F. Händel.
    b)
     – Tonalita: tónina. Základní harmonické funkce.
  8. Křesťanská hudební tradice 17. a 18. století
    a)
    – Johann Sebastian Bach.
    – Oratorium, mše, kantáta.
    b)
     – Kontrapunkt: definice. Základní pojmy a hudební formy.
  9. Čeští hudebníci 17. a 18. století
    a)
    – Čeští skladatelé baroka.
    – Kantorská tradice. Koleda, Pastorela.
     – Česká hudební emigrace 18. století. Mannheimská škola ad.
    b)
     – Hudební názvosloví: dynamická, tempová a přednesová označení.
  10. Hudební klasicismus
    a)
    – Periodizace hudebního klasicismu. Stylová charakteristika. Základní hudební
    druhy a formy.
    – Významní představitelé hudebního klasicismu. Joseph Haydn.
    b)
     – Hudební věta, perioda malé hudební formy.
  11. Proměna společenského postavení hudebníka a skladatele ve 2. polovině 18. století
    a)
    – Wolfgang Amadeus Mozart.
    – Postavení hudebníka a skladatele v různých dějinných epochách. Zasazení do
    kontextu obecné historie.
    b)
     – Klávesové hudební nástroje.
  12. Klasicko-romantická syntéza
    a)
    – Ludwig van Beethoven.
    – Přehodnocení tvůrčích východisek. Srovnání stylové charakteristiky hudebního
     klasicismu a romantismu v širším uměleckém kontextu.
    b)
     – Sonátová forma: charakteristika, historický kontext, příklady užití.
  13. Hudba v období romantismu
    a)
    – Charakteristika stylu a periodizace.
    – Hlavní hudební druhy a formy, jejich typičtí představitelé.
    b)
     – Aerofony.
  14. Opera 19. století
    a)
    – Vznik německé romantické opery, C. M. von Weber.
    – Základní druhy italské a francouzské opery 19. století. G. Rossini, G. Donizetti,
    V. Bellini, G. Puccini. G. Meyerbeer, Ch. Gounod, J. Massenet.
    – Wagnerova hudební reforma a její důsledky.
    – Operní dílo G. Verdiho.
    b)
    – Základy intonace a práce s hlasem.
  15. Programní hudba a symfonická báseň
    a)
    – Definice pojmů programní hudba, absolutní hudba a symfonická báseň. Zasazení
    do kontextu dobového estetického diskurzu.
    – Významní autoři. F. Liszt. B. Smetana.
    – Hudebně výrazové prostředky romantické hudby.
    b)
    – Chordofony.
  16. Vznik národních škol v kontextu obecných dějin 19. století
    a)
    – Vymezení pojmu „národní škola“ a jeho zasazení do rámce historického vývoje
    v 19. století.
     – Významné národní školy. Vývoj ruské hudby v 19. století, Mocná hrstka. Norská
     a finská národní škola. E. Grieg, J. Sibelius. Národní tendence v dalších zemích.
    b)
     – Hudební věda: definice oboru, významní představitelé, podobory. Významné
     hudební slovníky.
  17. Česká hudba v 19. století
    a)
    – Počátky a rozvoj české národní školy.
    – Významní představitelé české hudby 19. Století. Bedřich Smetana. Antonín
     Dvořák. Zdeněk Fibich.
    b)
    – Septakordy.
  18. Impresionismus v hudbě
    a)
    – Charakteristika, časové a místní vymezení.
    – Hudebně výrazové prostředky. Vymezení oproti klasicko-romantické tradici.
    – Významní autoři, příklady děl.
    b)
    – Barva v hudbě: instrumentace a orchestrace.
  19. Směrem od pozdního romantismu k hudbě 20. století
    a)
    – Krize pozdního romantismu a klasicko-romantické tradice. Významní autoři.
    G. Mahler, R. Strauss.
    – Hledání nových východisek. E. Satie, I. Stravinskij.
    – Významné milníky: tristanovský akord, Svěcení jara, pět klavírních kusů Op. 23.
    b)
    – Moderní harmonie, nónový akord, alterace.
  20. Hudební expresionismus a hudební avantgarda první poloviny 20. století
    a)
    – Dodekafonie, II. vídeňská škola.
    – Ruská a sovětská hudba první poloviny 20. století. Významní představitelé, jejich
    stylová charakteristika a zasazení do obecného kulturně-politického historického
    kontextu. S. Prokofjev, A. Skrjabin, D. Šostakovič.
    b)
    – Atonalita, bitonalita, rozšířená tonalita.
  21. Neoklasicismus, folklorismus a francouzská hudba první poloviny 20. století
    a)
    – Stylová charakteristika.
    – Významní představitelé a díla. Igor Stravinskij, Béla Bartók, Pařížská šestka.
    b)
    – Modální stupnice: charakteristika, historický kontext, příklady užití.
  22. Česká hudba první poloviny 20. století
    a)
    – Významní představitelé. Dílo a jeho charakteristika. J. Suk, L. Janáček,
    B. Martinů, V. Novák, J. B Foerster, A. Hába.
    b)
    – Ladění: absolutní a relativní výška tónu, komorní a, soustavy ladění.
    Mikrointervaly.
  23. Světová hudba od druhé světové války do současnosti
    a)
    – Serialismus. O. Messiaen, P. Boulez, K. Stockhausen.
    – Aleatorika, timbrová hudba. J. Cage, G. Ligeti.
    – Minimalismus. P. Glass, S. Reich.
    b)
    – Techniky hudebního záznamu.
  24. Česká hudba druhé poloviny 20. století
    a)
    – Významní představitelé. Dílo a jeho charakteristika. M. Kabeláč, J. Klusák,
    P. Eben, M. Kopelant ad.
    b)
    – Významné události českého i světového hudebního života: festivaly, přední
    interpreti a soubory.
  25. Jazz a populární hudba
    a)
    – Kořeny a vývoj jazzu. Stylové rozlišení jednotlivých epoch a jejich významní
    představitelé. Jazzová interpretační praxe.
    – Hudební styly populární hudby 20. Století, jejich charakteristika a periodizace.
    Jejich čelní představitelé.
    b)
    – Bicí hudební nástroje.

Dokument ke stažení ve formátu PDF: