Gymnázium Jana Keplera

V pondělí 26. září 2022 čeká studenty 2., 3., 4. ročníku a studenty sexty, septimy a oktávy Den jazyků. Na program se studenti registrují do čtvrtka 22.9.2022 po přihlášení školním e-mailem formulářem a volí po jednom workshopu z obou bloků. Anotace workshopů níže.

• Veronika Zikmundová 9:00–10:30

Jezdec s velkým břichem a vyschlá okurka: Co dokáže fonosémantika

Moderní lingvistická teorie byla na počátku 20. století z velké části postavena na pojmu arbitrárnosti (libovolnosti) jazykového znaku, jak ji formuloval ve svých přednáškách Ferdinand de Saussure. Stručně: Hlásky slova pes nijak nesouvisí s tím, jak pes vypadá a co dělá. Kdyby se všichni mluvčí češtiny dohodli, že budou psovi říkat třeba kočka, fungovalo by to stejně dobře.

Uznávanou výjimku z tohoto pravidla tvoří už od dob de Saussura zvukomalebná slova: Pes dělá hafhaf. Kdybychom se chtěli dohodnout, že dělá mňau, většina mluvčich by asi nesouhlasila: Zvukomalebná slova v naší představě napodobují skutečný zvuk. Vztahu podobnosti mezi slovem haf a skutečným štěknutím se říká „ikonicita“.

Co ale s tím, když se řekne, že je pes huňatý? Může se nám zdát, že výběr hlásek není zcela libovolný. Těžko bychom z hlásek „k“, „e“ a „ř“ poskládali slovo evokující v češtině huňatost.

V mnoha jazycích existují slova, která lze označit za arbitrární jen částečně: jejich hlásky určitým způsobem evokují vizuální, hmatové a další vjemy, a vyvolávají emoce. Tento jev, častý a intenzivně zkoumaný v mnoha, zejména asijských a afrických jazycích, se nazývá „fonosémantika“ a slovům, která mají tuto zvláštní zobrazující schopnosti, se říká „ideofony“.

V přednášce si na příkladu několika asijských jazyků ukážeme, jak mnoho a různých vjemů a pocitů dokážou ideofony evokovat a společně se zamyslíme, co znamená fonosémantika pro koncept arbitrátnosti znaku.

• Zuzana Vokurková 10:00–11:00

Jak se řekne tibetsky Yetti? Je tibetština jazyk, kterým se mluví v Tibetu? Je tónovým jazykem? 

Především mluvit o „tibetštině“ při současném stavu poznání není jednoduché: Asi 200 různých jazyků lingvisté klasifikují do osmi velkých dialektových skupin. Těmito jazyky mluví šest milionů lidí, zdaleka nejen v čínské Autonomní provincii Tibet. Kromě sousedních provincií (Kansu, Čching-chaj, S´-čchuan a Jün-nan – se tibetskými jazyky mluví v Indii, Nepálu, Švýcarsku a dalších zemích. Mluvčí jednotlivých dialektových skupin si z většiny navzájem nerozumějí. Mnoho z nich však spojuje znalost klasické tibetštiny, literárního jazyka, používaného od 12. století.

V přednášce budeme cestovat okouzlujícím a pestrým světem tibetských jazyků a jejich mluvčích a věřím, že i ti z vás, co se o Tibet zajímají, se dočkají nejednoho překvapení.

• Olga Hrubá 9:00–10:00

Posezení s latinou

Při tomto setkání se pokusíme zjistit, proč je mrtvý jazyk latina, jejíž smrt nebyla dosud potvrzena, tak důležitý v dnešní době. Proč je důležité se ji učit a proč je lepší studovat latinu než řešit sudoku.

• Jakub Szántó 9:00–10:30

Dědici babylonské věže

Pýcha kdysi lidi přivedla na myšlenku postavit si ve městě Babylon věž, která bude sahat až do nebe. Bůh arogantnímu projektu zabránil tím, že kdysi jediný lidský jazyk rozmělnil na nesčetně řečí a nářečí. V nastalém zmatku a nedorozumění se jméno Babylon nebo hebrejsky Bábel stalo synonymem chaosu. Jenže Hospodin i tentokrát ve své neměřitelné moudrosti myslel o mnoho tahů dopředu. Co vypadalo jako žárlivá zlomyslnost, se nakonec stalo rohem kulturní hojnosti. Jakými jazyky se dnes mluví v regionu někdejšího megaprojektu nebeské věže? Panuje tam stále chaos? Nebo se místní naučili žít i s vícero odlišnými jazyky? Poodhalit oponu orientálního tajemství se pokusí hrdý absolvent GJK a zahraniční reportér České televize Jakub Szántó

• Ignác Okamura 9:00–9:45

Francouzština a možnosti studia ve frankofonních zemích

Prezentace na téma “Moje tři roky strávené ve francouzské sekci v Dijonu”, dále navazuje zasvěcení studentů do možností studia ve frankofonních zemích a rady jak na přihlášky a jak probíhá přijímací proces.

• Friderike Komárek 8:45–9:45, 10:00–10:45

Ein Brot, Brot oder das Brot? – Welcher Artikel ist richtig?

Artikel sind nicht einfach nur Schmuck in der deutschen Sprache, den man auch weglassen könnte. Nein, Artikel geben dem Nomen eine Bedeutung.

Einige Nomen kann man je nach Kontext mit dem unbestimmten, dem bestimmten oder ganz ohne Artikel benutzen. Beim Brot ist alles richtig: ein Brot, Brot und das Brot. Nur bedeutet es etwas anderes.

In diesem Workshop lernt ihr mit spielerischen Aktivitäten, wann man welchen Artikel benutzt. Und ihr werdet sehen, dass das gar nicht schwer ist!

• Jan Czerný 10:00–11:00

Jazykem k diplomacii

Prohlídka Trauttmannsdorfského paláce, budovy Ministerstva vnitra  včetně přednášky o fungování Ministerstva zahraniční. Jan Czerný bude studentům povídat o tom, jak se díky jazykům dostat ke diplomacii, jaké diplomacie nabízí možnosti a co je pro vstup do tohoto světa zapotřebí. Bude náseldovat diskuse se studenty.

• Kateřina Ešnerová 9:00–9:45, 10:00–10:45

Mnohojazyčnost: co to je a jak to v EU funguje

Evropská unie má 24 oficiálních jazyků a zakládá si na své mnohojazyčnosti. Jak ale funguje mnohojazyčnost v praxi? Jak to udělat, aby si všichni rozuměli, když někteří delegáti hovoří pouze svou mateřštinou? A co tlumočení pro instituce EU reálně obnáší?

Všechny tyto otázky zodpoví “přednáško-workshop” tlumočnice Kateřiny Ešnerové z Ústavu translatologie FF UK, A nejen to, Také si procvičíte svůj postřeh, jazykové dovednosti a trochu i počty, protože tlumočník musí být skutečně všestranný:):)

• Adam Pospíšil 11:00–12:30

Arabština a arabštiny – jak spojují a rozdělují arabský svět

Když se řekne arabština, nejspíše si představíme jazyk, kterým mluví obyvatelé arabského světa. Opravdu se však dá říci, že lidé v oblasti od Maroka po Irák a od Súdánu po Libanon mluví jedním jazykem? Nebo bychom o arabštinách měli raději mluvit v množném čísle? Do jaké míry jsou jednotlivé variety arabštiny odlišné? Co je spojuje a co naopak rozděluje? Kromě těchto otázek přednáška také umožní poznat něco ze struktury arabštiny – konkrétně hru se souhláskami, pomocí níž arabština vytváří nejrůznější tvary a která stále fascinuje ty, kteří ji začnou studovat.

• Alena Oberfalzerová 11:00–12:30

To je ale ošklivé dítě aneb Tabu a metafory v jazyce mongolských kočovníků

Něco z toho, co jste zvyklí běžně říkat, nesmíte vůbec vyslovit. Něco vyslovit můžete, ale obráceně. Něco se musí říct jinak a naopak říkáte věci, které byste u nás neřekli. V „magickém myšlení“ mongolských kočovníků obsah každého vysloveného slova ožívá, a musíte si dát dobrý pozor, co nebo koho k životu vyvoláte. Ale podle čeho poznat, co smíte říct a jak?

Diskuse lingvistů o vztahu myšlení, potažmo vidění světa, k jazyku trvá již téměř sto let. Z badatelů, kteří se v ní zpočátku angažovali, je nejznámější americký lingvista Dell Hymes. V přednášce si přiblížíme Hymesův pohled na problém vztahu jazyka ke kultuře a myšlení, s pomocí jeho teoretického rámce budeme objevovat myšlenkový svět mongolských kočovníků, jejich jazykových tabu a metafor.

• Veronika Zikmundová 11:00–12:30

Mandžuština – příběh vymírajícího jazyka

Když poslední čínský císař Puyi v pěti letech usedl na trůn, uměl jen čínsky. Záhy se ale musel naučit několik formulí v jiném jazyce: v jazyce bez tónů, se zvučným, téměř českým „r“ a gramatikou podobnou turečtině. Těch několik mandžuských formulí, používaných v dvorních rituálech, bylo pozůstatkem kdysi propracovaného systému na ochranu původního jazyka posledních vládců staré Číny před asimilací.

Puyiho předkové pocházeli ze zalesněné a divoké krajiny mezi Koreou a řekou Amur. Středověká mandžuština rozlišovala stovky druhů ryb, ptáků, zvěře a hmyzu, měla desítky výrazů pro svist šípu a zvuky vody v řece. Když se v roce 1644 z mandžuských vojevůdců stali vládcové Číny, stáli před volbou, zda přijmout čínštinu – jazyk tisícileté kultury, vysoké literatury a filozofických traktátů, nebo učinit státním jazykem mandžuštinu – a rozhodli se pro to druhé. Evropští misionáři v Číně v 17. a 18. století studovali mandžuštinu, nikoli čínštinu. Na počátku 20. století ale jazyk používali už jen vesničané v lesích podél rusko-čínské hranice a v 90. letech 20. století zbývala poslední hrstka starých mluvčích.

Proč tomu tak bylo? Jak složitá či jednoduchá byla mandžuština, jakým písmem se zapisovala? Je dnes zaniklá, nebo se někde skrývají neodhalení strážci jazyka? Je nějaká naděje najeho oživení?

V přednášce budete nejen sledovat osudy jednoho jazyka od nejstarších dokladů po současnost, ale vyzkoušíte si roli lingvistů v terénu při zkoumání neznámého jazyka.

• Zuzana Špicová 11:00–12:30

Jazyky Indie: sanskrt a bengálština

Každý asi někdy slyšel slova jako jóga, karma nebo bungalov, ale málokdo už ví, kde se vzala a co znamenají v jazyce svého původu. Přijďte se dozvědět něco o těchto i jiných slovech či o zajímavých gramatických jevech sanskrtu a bengálštiny. Naučíte se také počítat do deseti a přečíst (nejtalentovanější třeba i napsat) vlastní jméno v indických písmech.

• Katja Brankackec 11:00–11:45

Lužickosrbská překladatelská dílna aneb interkulturní textové dobrodružství pro zvědavé detektivy 

Byli jste někdy na Malé Straně U Lužického semináře v Lužickém semináři? Věděli jste, že před 60 lety zde bydlel (m.j.) Lužický Srb, který měl český pas? V naší překladatelské dílně se seznámíte s tímto člověkem a jeho životem a bokem se dozvíte pár zajímavosti o nejmenším slovanském jazyce a o tom, jak můžete rozumět textu v jazyce, který jste se před tím nikdy neučili. Nebojte se a přijďte to zkusit! Průvodcem vám bude lingvistka a zároveň rodilá mluvčí tohoto unikátního jazyka.

• Ondřej Fúsik 11:00–12:30

Historical Encounters with English

This seminar will selectively introduce us to short samples of Old and Middle English texts and provide insight into philological work. It will also introduce us to the form in which the texts have survived to the present day, how they can be examined from different angles and how this can help in the study of contemporary English.

• Anja Nedolužko 12:00–13:00

Ruština a ukrajinština: dva blízké slovanské jazyky

Pro Rusy a Ukrajince jsou jejich jazyky úplně rozdílné, jsou ale v něčem hodně podobné. Co tedy mají ruština a ukrajinština společného? Čím se oba jazyky liší od češtiny? A v čem jsou si čeština a ukrajinština podobné oproti ruštině? Proč Češi rozumí ukrajinštině víc než ruštině? Pokusím se odpovědět na tyto otázky a přiblížím vám ruštinu s ohledem na ukrajinštinu, češtinu a jiné slovanské jazyky.

Nesmírně aktuální jazykové téma vám představí rodilá mluvčí a lingvistka z Matematicko-fyzikální fakulty UK

• Martin Stašek 11:00–11:45

Jak pracují překladatelé v Evropské komisi – a nahradí je brzy stroje?

Zatímco tlumočníci obstarají převod mluveného slova z jednoho jazyka do druhého, překladatelé pracují s psanými texty. V evropských institucích proto vedle tlumočníků pracují i stovky překladatelů, protože jejich práce je velmi odlišná. Kolik toho za den překladatel přeloží? Kolik jazyků musí ovládat? Jak mu pomáhá umělá inteligence? Jak funguje překladatelský tým a jak se překladatelé v institucích EU vypořádají s 552 možnými jazykovými kombinacemi? To vše a více se dozvíte na přednášce Martina Staška, překladatele z Evropské komise. A s trochou štěstí v kvízu si možná odnesete i nějakou drobnou odměnu.

• Tomáš Dimter 12:00–13:00

Překlad z němčiny do češtiny

• Veronika Quinn Novotná 9:00–10:30, 11:00–12:30

Past and future of English(es) around the world

We all – teachers, students, and scholars alike – love learning about the past and speculating about the future. In this 90-minute workshop, we will first look into the past to see why the English language became a truly global communication tool and an international lingua franca. Then we will peek into the (C)rystal ball of the future of English to see what may happen to the language as a linguistic code and how it may affect you – the language user. We will discuss a few “hot” questions such as how English spread around the world. Being used by so many speakers in so many places will (Standard) English turn into mutually unintelligible varieties? Should we “protect it” or go with the flow? What is ELF? Who is David Crystal? What skills will you need to thrive in multicultural communication? Is school preparing you (enough) for that? Be ready to ask, debate and love “your” English.

• Vladimír Petkevič 11:00–12:30

Moderní trendy v jazykovědě: korpusová lingvistika

Přednášející definuje pojem jazykového korpusu, který dnes v moderní, empiricky založené jazykovědě nelze opominout a který vzniká spoluprací jazykovědců, matematiků a počítačových expertů. Seznámí posluchače s různými druhy jazykových korpusů (jednojazyčný vs., vícejazyčný –

paralelní, mluvený vs. psaný, značkovaný vs. neznačkovaný ad.), osvětlí, jak se korpusy vytvářejí, a ukáže též různé možnosti jejich využití (teoretický výzkum jazyka, příprava slovníků a dalších jazykových příruček, pomoc pro překladatele a redaktory…).

• Radek Skarnitzl 9:00–10:30, 11:00–12:30

Jak můžeme “vidět řeč” a k čemu je to dobré?

V přednáškové části programu budou nejprve představena základní zobrazení zvukového signálu (oscilogram a spektrogram). Poté se zaměříme na hlavní principy tvorby řeči a jak je můžeme akusticky modelovat. V druhé části si účastníci vztah mezi řečovou produkcí a jejím akustickým odrazem sami na sobě procvičí. Poslední část programu bude věnována srovnávání řečových nahrávek a na praktické ukázce demonstruje nejčastější úlohu forenzně fonetické praxe: účastníci se s využitím poslechové, ale zejména akustické analýzy krátké nahrávky pokusí odhalit, jestli nahrávky pocházejí od stejného mluvčího, nebo od mluvčích odlišných.

• Alena A. Fidlerová 9:00–9:45, 11:00–11:45

Hlaholice – ideální písmo pro vaše tajné vzkazy

Možná si tak trochu matně vybavujete, že jste někdy něco slyšeli o jazyce zvaném staroslověnština. Nebo snad církevní slovanština? Je to totéž, nebo není? Prý se to psalo takovým zvláštním písmem, vlastně nejméně dvěma různými písmy. Jedno z nich, a kupodivu zrovna to, co se nejmenuje cyrilice, nýbrž hlaholice, patrně vymyslel jakýsi Cyril, totiž vlastně Konstantin, a pomáhal mu s tím jeho bratr Metoděj, co se nejspíš jmenoval Michal, ale jistě to nevíme… Zmatek nad zmatky.

Tenhle seminář je pro všechny, kdo si v tom zmatku chtějí udělat trochu pořádek. Budeme mluvit o intelektuálech-superhrdinech Konstantinovi a Metodějovi a o jejich dost šíleně ambiciózním pokusu vytvořit pro jeden vzdálený národ psaný jazyk, a tím ho kulturně posunout na úplně novou úroveň. Dozvíte se, co o celém tom podniku vlastně dnes můžeme a nemůžeme vědět. Ukážeme si, jak se dá zjistit, které ze dvou písem je starší, i když o tom historické prameny mlčí. A nakonec si i něco vyzkoušíte: rozšifrovat kousek textu psaného tím úplně nejstarším známým slovanským písmem. Je to písmo opravdu velice staré a velice krásné a velice tajemné a skoro nikdo ho neumí číst… Ideální písmo pro vaše tajné vzkazy!  Průvodcem vám bude lingvistka z Filozofické fakulty UK

• Veronika Kapišovská 9:00–10:30, 11:00–12:30

Jak se neztratit v Mongolsku

Dorozumívání o tom, kde se co nachází a jak se kam dostat, je jednou z důležitých praktických funkcí komunikace. Různé jazyky při tom užívají překvapivě rozmanitých prostředků, které pochopitelně bývají alespoň zčásti dány způsobem života v příslušné kultuře: Některé jazyky popisují prostor pomocí pravolevé orientace vycházející z pozice mluvčího, jiné jej popisují podle světových stran. Je však i mnoho dalších způsobů, které vycházejí z prostředí, v němž mluvčí žijí. Například obyvatelé Sibiře se orientují podle toků řek. Většina jazyků, zejména v dnešní, moderní době, kombinuje více způsobů, aby dosáhla co nejsrozumitelnějšího popisu.

V přednášce se dozvíte, jaké jsou hlavní jazykové systémy orientace, a podrobně se seznámíte s tím, jak své okolí popisují Mongolové – obyvatelé měst i kočovní pastevci. Budete mít možnost si vyzkoušet, zda dokážete mongolského turistu navigovat po Praze.

• Tomáš Jelínek 10:00–10:45, 11:00–11:45

Setkání s neslyšícím & znakový jazyk, organizace TICHÝ SVĚT, od r. 2006 propojuje svět slyšících a neslyšících

vystoupení o tlumočení znakového jazyka a setkání s  neslyšícím Tomášem Jelínkem.

• Diana Míčková a David Jeřábek 9:00–10:30, 11:00–12:30

„Není mezi vámi nikdo, kdo rozumí egyptsky?“ (Venamon 2, 77) – Jak vzkřísit mrtvý jazyk a porozumět mu

Staroegyptština je jedním z mála jazyků světa, který se kontinuálně používal po dobu více než 5000 let. To ovšem neznamená, že zůstal po celou dobu stejný. Podoba mluveného jazyka i písma se během dějin měnila a odborníci dnes dělí staroegyptštinu na několik různých fází. Co o nich dnes víme?

V přednášce se seznámíte se staroegyptským jazykem a písmem od jejich prvních dokladů, datovaných do 4. a 3. tis. př. n. l., až po poslední jazykovou fázi staroegytptštiny – koptštinu, jejíž mluvenou podobu můžete někdy zaslechnout na mších koptských křesťanů. Protože egyptský jazyk je nám dostupný především skrze písemné prameny, budeme klást důraz na to, jak se řeč starých Egypťanů v průběhu věků zaznamenávala. Dozvíte se nejen, jak se vyjadřovali staří Egypťané, čím je specifické a charakteristické hieroglyfické písmo a co všechno si můžeme ve staroegyptštině přečíst, ale poznáte i starověké slovní hříčky nebo obvyklé chyby egyptských písařů.

Ve druhé části pak budete moci nahlédnout přímo do práce badatelů a dozvědět se, jak se dnes pracuje s jazykem starým tisícovky let. Co všechno se z egyptských textů (ne)můžeme dozvědět? Jaká jsou úskalí filologické práce s mrtvým jazykem? A domluvili by se vůbec egyptologové se starými Egypťany?

• Anna Čumlivská 9:00–10:30, 11:00–12:30

Písmo v japonštině

---

Odkaz pro registraci workshopu: https://sites.google.com/a/gjk.cz/volitelne-predmety/den-jazyk%C5%AF