První pozdrav z Haileybury 2020
Vážení a drazí,
posíláme první pozdrav z našeho pobytu na Haileybury School ve Velké Británii. Už jsme tu oba dva (Blanka svůj příjezd posunula o týden kvůli nemoci) a zatím žijeme ve zdraví a pořádku. A jsme si téměř jistí, že tento stav se po celou dobu našeho pobytu nezmění, protože zázemí je tu opravdu úžasné. Pokud jste o Haileybury School ještě nic neslyšeli, tak je to prestižní soukromá škola nacházející se asi 40 minut cesty se severně od Londýna. Škola je známá nejen pro kvalitní vzdělání, kterému se zde dostává studentům, ale hlavně pro možnosti doplňkových aktivit. Zde totiž všechny tyto aktivity organizuje a nabízí škola a některé jsou dokonce jsou povinné (např. sport).
Ihned po příjezdu jsme oba byli ohromeni tím, jak majestátní, obrovská a rozlehlá škola je. Je to doslova malá vesnice. Pro představu, trvá nám cca 5 minut hodně rychlé chůze přejít z koleje do budovy fyziky, nebo matematiky (někomu se špatným orientačním smyslem i déle). A další přestávku to zabere zase 4 minuty na přesun z matiky do učebny na sportovní vědu, nebo španělštinu. Vzhledem k tomu, že přestávky jsou pětiminutové, musíme občas podávat sportovní výkony už dopoledne mezi hodinami. Je to ale na druhou stranu velice příjemné provětrání na čerstvém vzduchu mezi hodinami. Není tu ani tolik zima jako u nás, takže čerstvý vzduch ocení skoro všichni, dokonce vás ráno vzbudí i ptačí zpěv.
Další věc, nad kterou nám rozum zůstává stát je vybavení školy. To je zkrátka neuvěřitelné. Od toho, že každý předmět má svou vlastní budovu přes to, že např. každá učebna fyziky je napůl učebna a napůl laboratoř až po vybavení pro sport a hudbu a jiné doplňkové aktivity. Škola má vlastní bazén, nespočet hřiští na fotbal, rugby, pozemní hokej, cricket, několik vnitřních hal a spoustu dalšího. Pro hudbu je zde také vyhrazena samostatná budova, kde se mimo jiné nachází několik zkušeben, do kterých je neustále volný přístup a disponují plným vybavením jako bicí, kytary, basy, komba. Samozřejmě nechybí klavíry. Možnost volby je úplně všude.
Ačkoliv jsme se před příjezdem samozřejmě koukali na spoustu fotek a videí o Haileybury a tušili jsme, jak to tu vypadá, v realitě toto všechno dohromady působí nepopsatelně ohromujícím dojmem. Ve chvíli, kdy dokonce vysvitne slunce jste až ohromeni krásou tohoto obrovského areálu (ještě hezčí je to tu zajisté na jaře, kdy rozkvetou keříky a všechny ostatní květiny).
Protože už tady pár dní jsme (jeden už teda týden a pár dní), můžeme se s vámi podělit i o jiné věci než jenom fyzické zázemí školy. Nejdůležitější je pro nás určitě to, že všichni studenti, učitelé, či jiný personál jsou nesmírně milí, ochotní, usměvaví a stále mají dobrou náladu. Všichni studenti z ročníku (i mimo něj) na našich kolejích se s námi ihned po příjezdu seznámili a zajímali se o nás. Někdy jsme až překvapeni kolik spolužáků nás zná jménem, a dokonce i ví, že jsme z České republiky (o to víc vás potom mrzí, když si nejste schopni zapamatovat jména svých spolužáků). Stejně tak učitelé se s námi po hodině velice mile baví a jsou stále příjemní. Na obědě nás nikdo nenechá sedět samotného i když nás nikdy předtím neviděl. Prostě si k nám sedne a seznámí se. Když na nás někdo vychrlí větu, ze které pochytíme tak dvě slova, tak nám jí ochotně zopakuje tak, abychom to pochopili. To, že nevíte, kde máte hodinu, vůbec nevadí, spolužáci vám rádi ukážou, kam máte jít. A poslední věcí, kterou bychom rádi v tomto pozdravu zmínili je jaké je tu jídlo. No zkrátka se trochu bojíme, že budeme po návratu o pár kilo těžší :D.
Věříme, že i vy se máte v naší domovině krásně a posíláme Vám srdečné pozdravy.
Blanka & Tonda