Gymnázium Jana Keplera

Ve čtvrtek 14. 4. 2016 jsme byli v rámci chemie s panem profesorem Šmahajem na exkurzi v Sázavě ve sklárnách. Dorazili jsme asi v 8:30 před malou rodinnou sklárnu. Tam nás uvítala velmi milá paní majitelka. Řekla nám něco málo o historii firmy a pak nás rozdělila do skupin, které se střídaly u různých sklářských činností. Mohli jsme si zkusit vybrousit libovolný motiv na „skleničku“ zajímavého tvaru. Nejčastěji se nám povedli různé kytičky a nápisy. Dále jsme si zkoušeli vyfouknout baňku, což se většině z nás i podařilo. Velmi pěkná byla také výroba korálků, kde se nám též vesměs vedlo dobře. Tedy až na pár korálků, které bohužel praskly, nebo měly opravdu neobvyklé tvary. Ti, kteří zrovna nebyli na řadě, mohli pozorovat zaměstnance firmy při ruční výrobě nejrůznějších baněk, které firma vyrábí na zakázku pro zahraniční společnosti.

V 10:45 jsme se přesunuli do firmy Kavalierglass, a. s., kde na nás čekala zástupkyně společnosti, která nás celou exkurzí doprovázela. Po poučení o bezpečnosti nás zavedla do expozice, kde jsou vystavené výrobky firmy a obrovský destilační přístroj, který zabíral půlku místnosti! Zatímco jsme si prohlíželi výrobky, zástupkyně společnosti nám vyprávěla dlouhou historii firmy, která své první sklo (tehdy jako rodinný podnik) vyrobila v roce 1830. Dále jsme si prohlídli výstavu prací studentů uměleckých škol, kteří pro svá díla použili sklo z této sklářské společnosti. Jako poslední a zároveň nejlepší část prohlídky nás čekala unikátní možnost podívat se přímo do dění výroby. Bylo to skvělé. Viděli jsme zde téměř všechny fáze výroby od první výroby skelné směsi po zabalení konečného výrobku. Velmi zajímavá byla i práce mistrů sklářů, kteří ručně vyfukovali skleněné nádoby a kuželové baňky pomocí sklářské píšťaly. Také jsme velmi zblízka viděli barvení skla, které probíhá až po vychladnutí skla a většinou se dělá na zakázku. Někteří z nás si pak ještě zakoupili originální výrobky ve vzorkové prodejně (nejoblíbenější byly kádinky s uchem). Tímto exkurze skončila a vyrazili jsme zpátky ke škole, kam jsme docestovali asi kolem 15. hodiny.

Za sebe (a myslím, že i za ostatní) mohu říci, že to byla jedna z nejzajímavějších exkurzí, kterou jsme dosud absolvovali. Měli jsme možnost vidět technologie výroby světově unikátního borosilikátového skla značky Simax, a to i navzdory tomu, že ředitel společnosti běžně přístup do provozu nepovoluje. Víte vlastně jaký význam má značka Simax? Nevíte? Pak se zastavte na chodbě u terciána nebo sekundána, určitě vám to rádi vysvětlí…

Zelenáková, R3A

Šmahaj, učitel chemie