Počátkem února 2026 proběhlo v Olomouci celostátní kolo 67. ročníku Fyzikální olympiády, Keplera zastupovala dvojice septimánů Míla Tomášová (v krajském kole pátá) a Vojtěch Černý (v kraji bronzový), třetím naším želízkem byl maturant Vítek Izdný (v krajském kole pátý). Dva soutěžní dny tradičně představují čtyři úlohy teoretické části a praktickou úlohu na celé dopoledne druhého dne. Letošní zadání nabídlo úlohy z kinematiky šikmého vrhu, termodynamiky kruhového děje, pohybu nabité částice v magnetickém poli a velmi pěknou náročnou úlohu na téma elektromagnetické brzdy. Experimentální část se zaměřila na měření mechanických vlastností špaget. Zdánlivě snadná úloha však dokázala mnoho řešitelů obrat o cenné body do celkového skóre.

Dopadli jsme útěšně a našim je nutno poblahopřát a poděkovat. Ze čtyřiceti soutěžících ze všech krajů republiky obsadila Míla velmi pěkné 15. místo, Vítek, který byl po prvním dnu na třetím místě (!) nakonec skončil desátý a Vojtěchovi se podařilo vklínit se do první pětky, skončil čtvrtý, což vše dohromady je hodně dobrý úspěch.

Tím ovšem naše angažmá ve Fyzikální olympiádě nekončí. Takzvaní absolutní vítězové, tj. letos prvních deset studentů, bude pozváno na jarní soustředění do Hradce Králové, kde se bude rozhodovat o nominaci do českého národního výběru pro Mezinárodní Fyzikální olympiádu IPhO v červenci v Kolumbii. Sečtením bodů z kola krajského, celostátního a bodů získaných prací na soustředění bude nakonec rozhodnuto o pětici reprezentantů. Proto má dobrou výchozí pozici Vojtěch Černý a držme mu palce. Hůře je na tom Vítek, ale doporučuji nevzdávat se. Před lety takto nedobře začínal náš vynikající tehdejší student Daniel Demovič – do Hradce odjížděl z devátého místa. Byl to neuvěřitelně houževnatý a pracovitý kluk a protlačil se až na bohužel jen šesté místo, ale dojem zanechal coby vynikající první náhradník. Na soustředění se dopoledne počítá, odpoledne měří, večer se zpracovávají naměřené hodnoty a v noci se přemýšlí o výpočtech a o měření – takové tempo vyžaduje odolnost. Vítkovi proto držíme palce také: v podobných zápasech stojí za to hrát až do poslední minuty a nejlépe ještě dvě minuty po závěrečném hvizdu. Vojto, v první pětce se udržte, Vítku, kéž se Vám podaří finiš.

Všem třem blahopřejeme a děkujeme.