Gymnázium Jana Keplera

Z celé školy vybrat deset studentů do běžecké štafety není tak lehký úkol, jak by se na první pohled mohlo zdát. Po nekonečném dohadování na sociální síti jsme se nakonec úspěšně sestavili tým. Hurá!

První kolo (a koukejte běžet na krev!) se uskutečnilo v parku Stromovka. Náš nadupanej tým se ještě probouzel, zatímco Báša (a my Bášo děkujeme!) rozběhl štafetu fakt dokonale. Pak už stačilo jen nepolevit a kousnout se. Druhé místo v Praze bylo naše! Ale tak to bylo přece od začátku jasný že jo…

Kolo druhé, celorepublikové, přišlo o pár dní později. Teď už šlo jen o to si to užít – jenže návod vám nikdo neposkytne. Hned na začátku dne se tým rozpadl a každý jednotlivec se vydal do jiné části Prahy – ano, skutečný Pražský maraton, tak jak ho znáte. Netrpělivě jsme každý vyčkával na svém předávkovém území a potom už jen stačilo to zaběhnout tak nějak akorát. Že se mi to opravdu nepovedlo jsem si uvědomila stejně náhle jako to, že do mě nabořila zem. Ale předáno! (Dech se snad zase dostaví). Pak už jen zbývalo se přemístit do Pařížské ulice, zatleskat prvnímu dálkoplazovi, který uběhl 42,2 km nejrychleji, a netrpělivě vyhlížet našeho finišmana (za slovem netrpělivě se skrývá dobrých 40 minut – klobouk dolů Kandie Felixi).

A Šprti mají krásné sedmnácté místo! Ale teď už nikam neutíkám. Naštěstí na každoroční pomaratonový kebab stačilo dojít velmi zvolna. Díky týme :)!

Helena Caisová, 2.C