Zpráva z Bogoty č. 1

¡Saludos de Bogotá! Hlásíme se po prvním (skoro) týdnu v Kolumbii. Cesta byla, dle slov prof. Pastrňákové “šestnáct hodin sezení a jezení.” Uvítací výbor nám na letišti udělali studenti s rodiči společně s naší hlavní místní spojkou Andrésem. Pak jsme se již rozjeli do různých koutů hlavního města Kolumbie, kde se nadmořská výška počítá od dvou a půl tisíc m n. m.
Ranní cesty do Colegio Claustro Moderno, jak se naše nová škola jmenuje, jsou kvůli místní dopravě poměrně adrenalinovým sportem, neboť místní řidiči nepohrdnou závodem s pevným startem či rallye napříč silničními pruhy.
Samotná škola, vybudovaná na úpatí horského masivu nad městem, má co do vzhledu s tou naší pramálo společného. Hned po příjezdu se školním pozemkem rozezní kohouti, které, nikomu k rozruchu, doplňují pávi. Svažitým pozemkem se line kaskádovitá říčka, kterou obývají pstruzi. Po dnešním vynikajícím obědě nám bylo řečeno že jsme právě ochutnali ona v kruzích plavající stvoření. Rozličnou faunu doplňuje květnatá (pun intended) flora, jež vybízí člověka k hledání popisného latinského štítku jako v botanické zahradě.
Co se náplně školních dní týče, příliš se nepředřeme. Na rozdíl od předešlých delegací jsme (bohužel) promeškali festival kultury našich vrstevníků, který by nás určil k tanečnímu či pěveckému vystoupení. To však nezabránilo našim snaživým třeťákům Jonášovi a Robinovi probíhající vystoupení mladších ročníků obohatit o hudební skvost “Tequilla” vyznačující se textovou nápaditostí a chytlavou melodií.

První spis z Bogoty zakončíme zkazkou o ovocné tržnici Codabas nacházející se nedaleko školy. Tam jsme ochutnali vše co místní luhy a háje nabízí, od povědomých kousků jako je dračí ovoce nebo maracuja až po místní dobroty jako je granadilla, mamoncillo a lulo. Jeden druh jménem chontaduro se stal jednohlasně nejodpornějším. Na pohled připomínala dřeň dýni, přirovnání její chuti sahaly od neuvařené brambory (jak to víš, Robine?) až po hlínu. Díky, raději dobře známé Mango.

Chao Cheveres,
Andy, Anička, Bety, Goulven, Eliáš, Jonáš, Lukáš, Mikuláš a Robin [Roven]

P.S. Témeř všichni dospělí studenti využili možnosti jít k volbám na české ambasádě v Bogotě. Kromě přítomných zaměstnanců se volby účastnil i pán s komicky velkým kloboukem, který naši skupinku podle všeho předběhl. Jako by nestačilo, že všichni odvolili bezmála o den dříve, než kdokoli doma v republice.