Gymnázium Jana KepleraDějepis – maturita 2020/2021
Podoba profilové části maturitní zkoušky z DĚJEPISU Školní rok 2020/2021
Délka zkoušky je 15 minut ústního projevu (+ 15 minut na potítku, kde jsou k dispozici dějepisné atlasy). Student si vylosuje jednu z 25 otázek, kterou stručně uvede, případně subjektivně zhodnotí, a pak svůj výklad zaměří dle vlastního výběru na 2 podotázky (jsou oddělené středníkem), které presentuje do hloubky. U zbývajících podotázek se očekává více než základní znalost.
Studenti mají možnost navštěvovat seminář Dějepis pro maturanty, konzultovat s vyučujícími, nebo využívat na Classroomu desítky textů a ppt. presentací, které se vážou k jednotlivým maturitním otázkám.
Znalost textů označených zde vykřičníky je pro jednotlivé otázky nezbytná a žádoucí. K dispozici je rovněž seznam literatury s odkazy na jednotlivé maturitní otázky.
Maturitní otázky
1) ZEMĚDĚLSKÉ CIVILIZACE – neolitická “revoluce”; specifika důležitých regionů; role státu starověkého a současného; vznik a vývoj písma; kultura a náboženství vybraných civilizací
2) ANTICKÁ CIVILIZACE – řecká polis (vymezení, význam, sociální struktura); antický občan (práva a povinnosti); proměny forem vlády a komparace se současností; římské impérium (vymezení, význam a specifika); antická mytologie
3) CÍRKEV – vznik křesťanství; vývoj křesťanství a proměny církve ve vybraných obdobích od starověku do pozdního středověku; struktura, činnost a význam církve; církev a stát; kláštery; hereze
4) LÉNO – vznik, proměny a funkce feudálních vztahů; učení trojího lidu; specifika regionů a komparace s jinými civilizačními okruhy; rozdílné interpretace vzniku a významu feudalismu
5) RENESANCE – změny ve společnosti, myšlení a kultuře; specifika Itálie; proměny a komparace renesance a humanismu v Zaalpské Evropě; dědictví renesance pro současnost
6) STAVOVSKÝ SNĚM – základní modely vývoje novověkých států, jejich kořeny a specifika; komparace stavovské a absolutistické monarchie; důsledky a alternativy jejich vývoje; státovědné teorie novověku
7) REFORMACE – příčiny vzniku a šíření; specifika jednotlivých regionů; katolická reforma; důsledky náboženského rozkolu a pozdější vývoj náboženství v konfesijně rozdělené Evropě
8) BAROKO – barokní společnost, kultura a festivita; víra a proměny mentality člověka; vztah vědy a filosofie; utváření a specifika barokní krajiny; rozdílná interpretace baroka v kolektivní paměti a historiografii
9) OSVÍCENSTVÍ – proměny mentality lidí, společnosti a forem vlády; důsledky pro jednotlivé sociální skupiny; konfrontace vědy a víry; pozitiva a negativa osvícenství v minulosti i současnosti
10) REVOLUCE – příčiny evropských revolucí 17. až 19. století; průběh jejich vybraných fází a vzájemná komparace; americká revoluce; revoluční cyklus a jeho příklady ve 20. st. a v současnosti
11) NÁRODNÍ PROBUZENÍ – průběh „jara národů“; různé teorie vzniku nacionalismu; specifika národních obrození; vývoj nacionalismu od 19. století po současnost
12) KOLONIALISMUS A DEKOLONIZACE – příčiny a modely budování kol. impérií; etapy, příčiny a způsoby dekolonizace; rozdílné vnímání kolonialismu a dekolonizace; třetí svět v období studené války; současné problémy tzv. třetího světa
13) IDEOLOGIE 19. STOLETÍ – konzervatismus; liberalismus; socialismus; kořeny, teze, fúze a politická praxe těchto ideologií; vzájemná komparace ve vybrané problematice; vývoj a proměny těchto ideologií od 19. st. po současnost
14) TOTALITNÍ IDEOLOGIE 20. STOLETÍ – jejich kořeny, teze, nositelé a vývoj; komparace komunismu a fašismu; příčiny úspěchu a porážky; metody propagandy totalitních režimů a jejich specifika
15) DĚDICTVÍ TOTALITARISMU – srovnání teorie a praxe v rámci střední Evropy; rodinná historie a prolnutí velkých a malých dějin; vyrovnávání se s minulostí a důsledky totalitarismu v tomto regionu i ve světě
16) TERRA INCOGNITA A UTOPIE – kultury předkolumbovské Ameriky a Asie; jejich konfrontace s Evropany; proměny ideálu „nezkaženého divocha“; hledání ideálu utopie od renesance po dnešek
17) MINORITY – modely jejich soužití s většinovou společností ve vybraných obdobích od starověku po současnost; „lidé na okraji“; sexuální menšiny aj.; Romové; Židé (judaismus, antisemitismus, sionismus)
18) ISLÁMSKÁ SPOLEČNOST – pilíře, směry a šíření islámu; pozitiva a negativa vzájemného sousedství v minulosti i současnosti; islámská společnost a civilizace dnes – tradice a modernita; problematika sekularismu a lidských práv
19) VÁLKA A NÁSILÍ – proměny válek, válečníka a násilí od starověku po současnost ve vybraných obdobích;; válečná ekonomika a propaganda; vývoj a proměny kriminality, násilí, represe a disciplinace společnosti
20) OBCHOD A PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE – obchodní výměna od starověku po současnost ve vybraných obdobích; průmyslové revoluce; ekonomická globalizace a její důsledky; teorie vzniku a vývoje kapitalismu; alternativní měnové systémy a ekonomiky
21) MĚSTO – vybraná období vývoje od starověku po dnešek; městská správa, politické soupeření a sociální struktura; rozdílná mentalita města a vesnice a vzájemná komparace; modely urbanizace v současnosti
22) VESNICE – vybraná období vývoje a proměny vesnice od agrární revoluce po současnost; patrimoniální správa a sociální skladba; rozdílná mentalita města a vesnice a vzájemná komparace; poddanství a nevolnictví; člověk a krajina
23) SVĚT 21. STOLETÍ – „konec dějin“, „střet civilizací“ a „multipolární svět“; lokální konflikty současnosti a jejich kořeny; integrační procesy; perspektivy a problémy světových civilizací
24) MÝTUS A DĚJINY – národní paměť, dějepisectví a popkultura; rozdílné historiografické interpretace dvou vybraných událostí a procesů (např. kulty světců, husitství, Bílá hora, národní obrození, první republika aj.)
25) SOUKROMÍ ČLOVĚKA – proměny privátní sféry člověka a rodiny od středověku po dnešek (každodennost, festivita, spiritualita, stravování, sexualita, nemoc, smrt aj.); tradice a modernita
Klasifikační kritéria profilové zkoušky z dějepisu
OBECNÉ A ZÁKLADNÍ:
Délka zkoušky je 15 minut ústního projevu (+ 15 minut na potítku, kde jsou k dispozici dějepisné atlasy). Student/ka si vylosuje jednu z 25 otázek, kterou stručně a věcně uvede a pak svůj výklad zaměří na 1-2 podotázky dle vlastního výběru, jež prezentuje do hloubky. (Podotázky jsou uvedené v anotaci jednotlivých otázek a jsou oddělené středníkem.) U zbývajících podotázek se očekává více než základní znalost.
Součástí maturitní zkoušky je rovněž písemná příprava na potítku sloužící jako podklad pro závěrečné hodnocení v případě nerozhodné známky.
Studenti mají možnost navštěvovat seminář Dějepis pro maturanty, konzultovat s vyučujícími, nebo využívat na Classroomu desítky textů a ppt. presentací, které se vážou k jednotlivým maturitním otázkám. Znalost textů označených zde vykřičníky je pro jednotlivé otázky nezbytná a žádoucí.
VÝBORNÝ
Projev studenta/ky je téměř bezchybný jak po stránce obsahové, tak strukturální.
Vylosovaná maturitní otázka je hned v úvodu srozumitelně a věcně představena, doplněna o vlastní vyargumentovaný názor.
Na výkladu vybraných podotázek student/ka jednoznačně demonstruje, že tématům rozumí do hloubky, dovede je vyložit nejen erudovaně, ale i přehledně a strukturovaně.
Na výkonu je jednoznačně poznat, že se student/ka orientuje jak v samotné problematice, tak v souvisejících dějinných událostech a procesech, jejich příčinách a důsledcích. Znalost příslušné faktografie, stejně jako odborné terminologie je bez nedostatků.
Rovněž projev je kultivovaný a není nutné jej přerušovat doplňujícími otázkami. Pokud je přece jen nutné je položit, reaguje dotyčný/á pohotově a zasvěceně.
CHVALITEBNÝ
Projev studenta/ky je bezproblémový jak po stránce obsahové, tak strukturální, nicméně nevykazuje očekávaný vhled do vybraných témat na nejvyšší žádoucí úrovni.
Vylosovaná maturitní otázka je hned v úvodu srozumitelně a věcně představena, doplněna o vlastní vyargumentovaný názor.
Na výkladu vybraných podotázek student/ka demonstruje, že tématům velice dobře rozumí a dovede je vyložit zasvěceně a strukturovaně.
Na výkonu je poznat, že student/ka se skutečně orientuje jak v samotné problematice tak v souvisejících dějinných událostech a procesech, jejich příčinách a důsledcích. Znalost příslušné faktografie, stejně jako odborné terminologie nevykazuje výrazné nedostatky.
Projev je plynulý a kultivovaný, pokud je přerušen doplňujícími otázkami, student/ka na ně reaguje věcně a správně.
DOBRÝ
Projev studenta/ky je průměrný jak po obsahové, tak strukturální stránce.
Vylosovaná maturitní otázka je hned v úvodu představena smysluplně a věcně, případně doplněna o vlastní vyargumentovaný názor.
Na výkladu vybraných podotázek je znát, že student/ka tématům rozumí, nicméně není schopen/na je adekvátně vyložit a strukturovat. Znalost problematiky dějinných událostí a procesů, příčin a důsledků vykazuje základní nedostatky, stejně jako orientace v příslušné faktografii a odborné terminologii.
Projev je souvislý, dotyčný/á na doplňující otázky reaguje ve větší míře správně.
DOSTATEČNÝ
Projev studenta/ky je odpovídající alespoň základním požadavkům, co se obsahu a struktury týče.
Vylosovanou maturitní otázku se pokusí hned v úvodu srozumitelně představit.
Na výkladu vybraných podotázek student/ka je znát, že se dotyčný/á částečně orientuje v problematice, souvisejících dějinných událostech a procesech, jejich příčinách a důsledcích. A splňuje minimální předpoklad znalosti příslušné základní faktografie.
Projev je většinou plynulý, na doplňující otázky reaguje student/ka částečně věcně a správně.
NEDOSTATEČNÝ
Projev neodpovídá základním požadavkům, co se obsahu, struktury, faktografie a odborné terminologie týče.
Student/ka není s to žádné z vybraných podtémat prezentovat smysluplně, souvisle a informačně hodnotně.
V jeho/jejím projevu převažují obecně známá fakta, nepodstatné maličkosti a klišé, jež dotyčný/á není s to dát do souvislostí a demonstrovat tak, že látce skutečně rozumí a dovede z ní cokoliv vyvodit.
Na většinu otázek není schopen/na adekvátně reagovat a uspokojivě je vysvětlit.
Dokument ke stažení ve formátu PDF: