Výtvarná výchova – maturita 2020/2021

Maturita, Výtvarná výchova

Podoba profilové maturitní zkoušky  z výtvarné výchovy, 2020/2021

Maturitní zkouška z VV je složena ze dvou částí:

1)  Praktická zkouška

se realizuje ve vhodném termínu v jednom z určených dnů (nejspíše první dny dubna 2021, v tomto školním roce je nejistoty víc než dost… ), všichni studenti všech tří vedoucích pracují současně (podle vyhlášky) 420 minut, tedy 7 hodin. Po realizaci instalace (zpravidla na hládkovském schodišti) následuje přiměřená autorská prezentace prací.

Před vlastní realizací praktické zkoušky – instalace je žák povinen se pravidelně dostavovat ke svému vedoucímu a svoji práci s ním ústně konzultovat. Minimální počet konzultací v době před realizací instalace je 5,  přibližně po 14 dnech.

Stejný počet konzultací – tedy 5– musí žák realizovat před zkouškou teoretickou.     

2)  Ústní zkouška

probíhá podle zadaných témat (otázek), která se u jednotlivých zkoušejících liší. Každé téma (otázka) obsahuje dvě otázky, které spolu těsně souvisí a věnují se spíše architektuře a životnímu prostoru, zatímco otázka třetí (psaná kurzívou) se věnuje tématice čistě výtvarné, byť její přímý vztah k otázkám předchozím by měl být respektován.

3)  Pravidla klasifikace

je obtížné vymezit, zvláště u praktické práce, hodnotit můžeme hledání projektu, jeho definici a také náročnost materiální a instalační realizace.

U ústní zkoušky hodnotíme: kompoziční vymezení daného tématu (zpravidla dosti širokého a vyžadujícího tvořivé omezení), sílu hloubky interpretačního ponoru, vhodnost kontextových odboček k tématům menším a vedlejším a také kvalitu jazykového projevu

Klasifikační hodnota každé části zkoušky je 50%, žádná nesmí být klasifikována nedostatečnou známkou. Viz níže.

Maturitní témata (otázky)  z předmětu výtvarná výchova (pro zájemce ze tříd 4.A, 4.B, 4.C, R.8.A / 2020/2021, A. Filipík)

1/ Umění a architektura jako výraz genia loci

Hledání vztahu mezi uměleckými projevy a podmínkami přírodními , náboženskými, historickými a ekonomickými.

Kompozice – rozložení prostoru a plochy

2/ Architektura a umělecké dílo jako složitý organismus s mnoha funkcemi

Palác ducha nebo stroj na bydlení?

Žánrové a funkční proměny tradiční malby

3/ Dialog mezi myšlenkou a formou (materiálem) v umělecké tvorbě

Využití základních tvarů, barev, motivů, symbolů, materiálů a konstrukcí v tradičních uměleckých slozích

Výtvarná díla a jejich vztah k literárním projevům

4/ Sakrální umění a stavby, jejich výjimečné postavení a jejich proměny

Antický chrám, gotická katedrála, městský chrám renesanční a barokní

Žánrové a funkční proměny tradiční plastiky

5/ Paláce, hrady, zámky, vily

Architektura osobní reprezentace a společenské hierarchie

Dominanta a periferie v umění

6/ Města, v nichž žijeme

Vývoj urbanistických teorií, hledání optimálních řešení pro současné velkoměsto

Kompozice, základní fenomén výtvarného umění

7/ Architektura – plastika – malba: vztah mezi základními žánry výtvarného umění

Podoba architektury (města) a prostoru ve filmu, literatuře nebo hudbě

Kinetická plastika, mobil, op art, video art, gotické a barokní syntézy

8/ Urbanismus velkých evropských a světových měst

Hledání optimálních řešení pro Berlín, Paříž, Londýn a jiná velkoměsta

Umění veřejné a soukromé, veřejný a soukromý prostor v městském organismu

9/ Poslední pokus o uměleckou syntézu

Pražská moderní architektura od secese po kubismus

Barvy a jejich účinek

10/ Nástup předválečné avantgardy v ČSR

Významné pražské a brněnské funkcionalistické dominanty

Surrealismus ve výtvarném umění

11/ Hledání a tápání pražské architektury od roku9451 do současnosti

Nejlepší projekty v České republice a Praze v 90. letech 20. století

Veřejná plastika po 2. světové válce

12/ Cesta ke zlatému věku

Umění pevninského a maloasijského Řecka

Zobrazování bohů a božstev, jeho proměny ve výtvarném umění

13/ Umění velkého imperia

Římská architektura a její význam pro moderní dobu

Význam vědeckých (fyzika, chemie) a technologických (materiály) objevů ve výtvarném umění

14/ Románský sloh ve stabilizované Evropě

Klášter a hrad

Mozaika a freska, konkrétní zobrazení a abstraktní stylizace

15/ Gotická katedrála – rámec pro sklo a plastiky

Umění rané a vrcholné gotiky, rozpad internacionálního stylu a vznik národních škol

Světlo a stín ve výtvarné tvorbě

16/ Syntéza křesťanského a pohanského umění

Italská renesance 14. – 16. století, Florencie, Řím, Benátky

Perspektiva, olejomalba

17/ Severní renesance a manýrismus

Renesanční sloh ve Francii, Anglii, Španělsku a Nizozemí

Portrét a jeho žánrový vývoj

18/ Baroko – věk rétoriky

Polemika katolického a protestantského církevního umění

Syntézy, přesahy, hranice a paralely v umění

19/ Obrazy absolutismu – královské paláce

Versailles, Vídeň, Petrohrad

Pomníky, náhrobky a jiné veřejné plastiky

20/ Architektura a umění průmyslového věku

Továrny, burzy, železnice, mosty

Vztah mezi funkcí a formou (v pojetí modernistickém a postmodernistickém), především v designu a architektuře

21/ Romantismus a eklektismus

Návraty – neogotika, neorenesance a další neoslohy ve výtvarném umění

Akvarel a křídový pastel, krajinomalba

22/ Zrození moderní architektury a avantgardy ve vý tvarném umění

Secese a moderna, O. Wagner, pražský kubismus, Ch. Mackintosh, A. Gaudí,  P. Behrens

Gesamtkunstwerk a jeho proměny v čase

23/ Kvas a konzolidace po 1. sv. válce

Funkcionalismus, konstruktivismus, nový historismus

Suprematismus, metafyzická malba, expresionismus a jejich vliv na novou architekturu a design

24/ Vrcholy meziválečné architektonické tvorby a mezinárodní sloh

Le Corbusier, F. L. Wright, W. Gropius, Mies van der Rohe

Pop art, body art, land art, akční malba, koncept

25/ Moderní a postmoderní formy a stará témata po 2. sv. válce

Architektura velkých kulturních staveb 20. století ( A. Aalto, J. Utzon, R. Venturi, L. Nervi,   O.Niemeyer, F. Gehry, R. Piano, F. L. Wright )

Postmoderní design nábytku, keramiky

Maturitní otázky z výtvarné výchovy 2020/2021
Zuzana Fišerová

1. Výtvarné umění – definice, vznik, funkce
2. Estetika – estetická funkce umění, normy, soudy, kánony…
3. Obsah a forma ve výtvarném umění – definice, vzájemné vztahy, historické proměny a konkrétní
příklady
4. Význam ve výtvarném umění – znaky, symboly, ikonografie, komunikační funkce výtvarného umění
5. Obraz a kult (umění a náboženství, propaganda…)
6. Umění jako osobní a dobová výpověď, osobnost umělce – konkrétní příklady a zdroje inspirace
7. Volné a užité umění – definice, vztah a vzájemné ovlivňování
8. Kompozice
9. Barva
10. Malba – definice, techniky, vývoj
11. Kresba – definice, techniky, vývoj
12. Grafika – definice, techniky, vývoj
13. Prostorová tvorba – definice, techniky, vývoj
14. Fotografie
15. Písmo, typografie, kniha
16. Nová média a techniky – 2. pol. 20. a 21. století
17. Vizuální komunikace – obraz jako forma sdělení, reklama, grafický design
18. Umění ve veřejném prostoru
19. Design
20. Krajina jako námět a forma ve výtvarném umění (krajinomalba — landart)
21. Člověk jako námět i forma ve výtvarném umění (portrét— bodyart)
22. Svět věcí a výtvarné umění (zátiší— asambláž, objekt)
23. Autoportrét, sebeprezentace, sebestylizace
24. Abstrakce – definice, formy…
25. Hranice (v) umění – společenské, estetické, etické, technologické…

Maturitní zkouška z Vv je složena ze dvou částí.

1. Praktická zkouška

– výtvarná práce na téma zvolené studentem a průběžně konzultované s vyučujícím a její prezentace. Součástí praktické práce bude portfolio dokumentující její vznik a text 1-2 strany uvádějící práci do kontextu současného výtvarného umění.

2. Ústní zkouška

– podle zadaných témat. Student si může ke každé z otázek připravit list s konkrétními obrazovými ukázkami / tím si vlastně přizpůsobí velmi široce koncipovanou otázku svým zálibám/. Na přípravných listech nebude žádný text. Přípravy k jednotlivým otázkám budou průběžně konzultovány s učitelem.
Praktická práce bude odevzdána a po dohodě s ostatními maturanty a vyučujícími Vv a vystavena v prostorách školy. Obě části maturitní zkoušky se výsledné známce podílí asi padesáti procenty, žádná z částí nesmí být hodnocena jako nedostatečná.

Kritéria pro hodnocení jsou:

Při praktické zkoušce:

  • Splnění tématu
  • Prokázaná míra kreativity
  • Vhodnost zvolené výtvarné techniky pro dané téma
  • Zvládnutí zvolené výtvarné techniky
  • Adjustace díla

  Při ústní zkoušce žák prokáže znalosti a schopnost orientace v oblasti dějin výtvarného umění a architektury v celé jeho historické šíři a i vybraných souvislostech. Prokáže také znalosti z oboru teorie umění, přehled o výtvarných technikách a výrazových prostředcích. Pro hodnocení zkoušky konané ústní formou platí tato kritéria:

Očekávané znalosti a dovednosti :

  1 (výborný) Žák hovoří samostatně. Provede úplný a ucelený výklad zadaného tematického okruhu. Použije správné odborné termíny, logicky je uspořádá, uvede příklady z praxe. Správně odpoví na doplňující otázky členů zkušební komise. Vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou.

  2 (chvalitebný) Žák hovoří převážně samostatně, s menší pomocí učitele provede úplný a ucelený výklad. Použije správné odborné termíny, aplikuje je do praxe, použije příklady. Na doplňující otázky členů zkušební komise odpovídá většinou správně.

  3 (dobrý) Žák s pomocí učitele provede výklad, samostatný projev je s mezerami ve znalostech a s chybami v logické návaznosti. S menšími nepřesnostmi používá odborné termíny, uvede příklady z praxe. Na doplňující otázky členů zkušební komise odpovídá částečně.

   4 (dostatečný) Žák neprovede úplný a ucelený výklad ani s pomocí učitele. Prokáže pouze dílčí znalosti, odborné termíny používá s velkými nepřesnostmi. Není schopen teoretické poznatky doplnit o příklady z praxe. Na doplňující otázky odpovídá většinou nesprávně.

  5 (nedostatečný) Žák se v daném tématu sám neorientuje. Není schopen hovořit samostatně. Dopouští se závažných chyb, volí nesprávné odborné termíny, nedokáže uvádět příklady z praxe.

 

Dokumenty ke stažení ve formátu PDF: